Jak učíme děti.


Jednou jsem si na zahradě četla, a kousek od sebe jsem slyšela, jak někdo nervózně křičí na své dítě, které zřejmě něco učil. Tato slova byla slyšet až ke mně: "Nedělej to, nebrzdi, podívej se, jak to děláš, děláš to blbě, jsi střevo"… V mém nitru to vřelo, a protože křik neustával, zvedla jsem se a šla jsem se podívat co se děje. Mladý muž učil jezdit své dítě na kole a reagoval tak, jak jsem popisovala. Chtěla jsem k němu jít a chtěla jsem mu říci, že tímto postojem své dítě akorát tak vystresuje a ono se pak bude jízdě mnohem hůře učit. Protože jsem ale dotyčného muže znala, věděla jsem, že by můj názor stejně nepřijal. Proto jsem se otočila a šla jsem zpět domů.

Podobným způsobem vychovávají své děti i jiní lidé. Neustále na děti jen nervózně křičí, neustále je srážejí, neustále o nich pochybují… Klid, povzbuzení a důvěru ze strany rodičů ale děti často vůbec neznají. Znají jen křik, kritiku, srážení, odrazování, pochybování atd.

Myslíte, že těmito postoji vychová někdo ze svých dětí pro život zdravě sebevědomé jedince? Ručím vám za to, že ne, protože zdravě sebevědomá bytost může růst jen v atmosféře lásky, povzbuzení, přijímání a důvěry. V atmosféře lásky nejsou výtky zakázány. Jsou ale podávány úplně jiným způsobem (laskavým způsobem).

Pokud chceme děti správně vést, měli bychom jim být především my sami příkladem správného jednání. Nedokážeme-li to, pak bychom měli být raději zticha a měli bychom dát do pořádku nejprve sami sebe.

Výroky typu nedělej to, fuj, to se nesmí, proč to děláš, proč to neděláš, proč to neděláš jinak…, dětem nijak nepomohou, protože vůbec nechápou, proč nemají dělat to, co jim vytýkáme, a pouze se po těchto výrocích uzavřou, protože budou své jednání považovat z pohledu našeho vidění světa za nepřijatelné nebo špatné. A pokud na děti přenášíme neustále i své nálady, které sami nezvládáme (svou nervozitu, vztek, vnitřní neklid, zlobu i jiné emoce), co pak z takových dětí může vyrůst.

Dětem mnohem víc pomůžeme, když jim vždy v klidu vysvětlíme, jak mají určité věci dělat, nebo také proč nemají některé věci dělat, a při vysvětlování je třeba uvádět konkrétní příklady ze života, aby si děti daly vše do spojitosti. Můžeme také uvádět příklady ze života lidí, které děti dobře znají, a věřte mi, že toto dětem pomůže mnohem víc než postoje, které jsem uváděla v průběhu článku.

 

www.knihy-holoubkova.cz

 


zpět na články sdílet na facebooku

Mé knihy

Kliknutím na knihu se přesunete k bližším informacím včetně možnosti objednání.





Tel: 724 112 434     @: knihy-holoubkova@seznam.cz