Pokud se zabýváte vlastním seberozvojem, zkuste se někdy hlouběji zamyslet nad desaterem Božích přikázání. Obsahují hluboké pravdy.
Výklad pod tučným textem popíšu vždy svými slovy, aniž bych jakkoli změnila podstatu.
1. přikázání
Zkrácená verze: V jednoho Boha věřiti budeš.
Delší verze: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví. Neměj žádné Bohy kromě mne. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim atd.
Toto je psáno v Bibli v druhé knize Mojžíšové.
Podívejte se však, jak často považujeme za Bohy různé duchovní vůdce nebo učitele, jak často považujeme za Bohy své partnery, rodiče nebo nadřízené, jak často považujeme za Bohy lidi, které obdivujeme, jak často považujeme za Bohy i samy sebe atd. Přitom bychom měli uctívat na prvním místě jen tu sílu, která nás vnitřně vede, a měli bychom mít vůči ní úctu i pokoru. Mnozí lidé toto ale nedělají.
Podívejte se také, jak často se klaníme i různým duchovním pomůckám i předmětům, které nám mají Boha (božství) připomínat. Patří sem různé rituální předměty, sošky, obrazy, magické hole, oblečení, které někteří duchovní vůdci nosí, různé duchovní zářiče, dečky, amulety, pyramidy, kytičky, jimiž se někteří lidé obkládají atd.
2. přikázání
Nevezmeš jména božího nadarmo.
Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval…
Podívejte se však, jak často si bereme Boží jméno lehkomyslně do svých úst a oháníme se jeho jménem. Někteří lidé přejí druhým hodně Božího požehnání, vzápětí ale Boha před lidmi i sami v sobě popírají, protože v něho možná vůbec nevěří. Jiní jeho jménem lidi poučují i straší, sami se ale jeho přikázáními důsledně neřídí. A jsou i lidé, kteří na Boha nadávají, často mu něco vyčítají…
3. přikázání
Pamatuj na den odpočinku.
Šest dní budeš poctivě pracovat a vykonávat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera atd. (Jako den odpočinku mají židé sobotu a my křesťané neděli.)
Podívejte se však, jak často se jen nesmyslně honíme, aniž bychom se také na chvíli zastavili, přitom sami nevíme, co vlastně chceme dohnat, a dopřáváme si odpočinek možná jednou za rok někde na dovolené nebo v nemocnici, pokud nás skolí nějaká nemoc, místo abychom odpočívali pravidelně. Nebo vůbec nepracujeme a myslíme si, že se o nás bude svět automaticky starat.
Den odpočinku bychom neměli věnovat povrchním požitkům. Měli bychom ho věnovat i četbě nebo rozjímání o Bohu, zajít třeba na hřbitov, zajít do kostela nebo na nějaké poutní místo, zajít za prarodiči…
4. přikázání
Cti svého otce i svou matku, abys byl dlouho živ na Zemi, kterou ti dává Hospodin, Tvůj Bůh.
Podívejte se však, jak často si svých rodičů vůbec nevážíme, jak často se k nim chováme nevhodně a jak často s nimi nevhodně zacházíme (odkládání rodičů do domovů důchodců nebo jinam, jen aby nás příliš nezatěžovali, fyzické ubližování, psychické deptání, citový chlad a nezájem, jejich využívání i v jejich pozdním věku atd.).
Ctít rodiče bychom měli. Také si ale musíme vážit sami sebe a musíme se umět ozvat i vymezit, bude-li chování rodičů silně negativní, protože i rodiče by měli ctít své děti a měli by se k nim chovat slušně. Proto bychom se neměli nikdy dostat ani do stavu, kdy budeme obětavě a donekonečna snášet veškeré jejich negativní postoje.
Proto bych já osobně čtvrté přikázání pozměnila spíše do této podoby: Ctěme se všichni navzájem.
5. přikázání
Nezabiješ (Nebudeš vraždit).
Má poznámka: Podívejte se však, jak často lidé vraždí (pro peníze, pro zábavu, ve snaze ovládat a vládnout, pod vlivem zloby, ze msty atd.). Navíc nezabíjíme jen lidi, ale i zvířata i celý tento svět. Něco jiného je, když musíme svůj život nebo život svých blízkých bránit před někým, kdo nás chce o život připravit (lidé nebo zvířata). V takovém případě se musíme bránit, abychom svůj život ochránili.
6. přikázání
Nezesmilníš (Nebudeš nevěrný).
Má poznámka: Podívejte se však, jak často někteří lidé svým partnerům zahýbají a jsou jim nevěrní. Podívejte se, jak často jsou lidé promiskuitní. Podívejte se, kolik lidí nezvládá své chtíče nebo propadá různým sexuálním zvrhlostem. To vše je v naprostém rozporu s tímto přikázáním.
Cizoložství znamená nevěra.
Promiskuita znamená sexuální nestálost, nevázanost a časté střídání sexuálních partnerů.
Smilstvo znamená nezvládaný chtíč a sexuální zvrhlost.
V desateru přikázání se nepíše, že bychom měli sex považovat za nečistý, nebo se ho měli dokonce vzdávat. Je-li v milování mezi dvěma lidmi projevena skutečná láska, pak je vše v pořádku a nemusíme se milování se svým partnerem zříkat. Provozujeme-li ale jen sex bez citu, jen abychom uspokojili své sexuální pudy, nebo proto, abychom vyhověli požadavkům druhých, nebo z jiných nesprávných důvodů, které jsem uvedla u tohoto přikázání, pak to v pořádku rozhodně není a nebude nám jednou z našeho vlastního chování vůbec dobře, a z chování druhých též.
7. přikázání
Nepokradeš (Nebudeš krást).
Má poznámka: Podívejte se však, jak často okrádáme své partnery, rodiče, děti, zaměstnavatele, různé obchodníky i stát. Stát i zaměstnavatelé zase okrádají lidi, a tak to jde stále donekonečna. Podívejte se, jak často lidé kradou myšlenky druhých a vydávají je za vlastní poznání i vlastní životní zkušenost atd.
8. přikázání
Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často neříkáme pravdu, a tím druhým lidem ubližujeme i škodíme (různé pomluvy, intriky i lži, překrucování pravdy, házení viny na druhé atd.).
9. přikázání
Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po jeho ženě…, ani po ničem jiném, co patří tvému bližnímu. Celé znění naleznete na internetu i v knihách.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často lidé vstupují do vztahů nebo je udržují jen kvůli penězům, jistotám, blahobytu nebo majetku.
Podívejte se, jak často lidé touží získat to, co druzí pracně vybudovali (firmu, bydlení, pozemky, společnost…). Dokonce i při řešení dědictví se lidé často nechutně tahají o majetky, které zůstaly po zemřelých osobách.
Podívejte se, jak často lidé touží po osobách, které jsou zadané někde jinde, a neváhají přebírat partnery i svým nejlepším přátelům nebo rodinným příslušníkům. Atd.
10. přikázání
Znáte jeho znění?
Tato přikázání nemusíte vnímat jako nějaké příkazy, ale jako moudrá doporučení, která vaši životní cestu i váš vývoj výrazně usnadní, budete-li se jimi poctivě a důsledně neustále řídit.
Nyní se obraťte ke své intuici i ke svému svědomí a zamyslete se poctivě nad tím, jestli některé z výše uvedených přikázání nějak neporušujete.
Pokuste se také vyhodnotit vlastním úsudkem, kam asi může směřovat budoucnost světa, budeme-li žít i nadále tak, jak žijeme.
Navíc na internetu i v knihách naleznete tolik výkladů tohoto desatera, že z toho můžete být časem doslova zmatení, pokud byste tomu příliš podléhali. Proto naslouchejte své intuici i svému svědomí, a pokud svému vnitřnímu vedení budete správně naslouchat, dovede vás vždy k tomu, co správné je. To, co naleznete, nikomu nevnucujte, ani se s nikým o svých pravdách nepřete. Vždy se jimi ale důsledně řiďte a pokud je budou chtít od vás slyšet i druzí, pomozte jim.
Lidé různých vyznání se neustále dohadují jako malé děti o podobě těchto sdělení, místo aby pochopili pravou podstatu těchto přikázání a jimi se pak v tichosti řídili. Jste-li rozumní, snažte se tomuto dětinskému přetahování alespoň vy sami vyhnout.
Stejně nicotné je i to, dohadujeme-li se neustále o tom, zda Bůh existuje nebo ne, nazýváme-li ho Bohem, Alláhem nebo jakkoli jinak, protože ani toto není ve skutečnosti důležité. Důležitá víra ve vyšší spravedlnost i to, abychom pochopili, jak se máme v životě chovat, a neustále jsme podle toho žili.
Osobně je mi velmi líto, když vidím, jak k vyšším pravdám stále lehkomyslně přistupujeme nebo se jim dokonce vysmíváme. Sama s tím nic zásadního neudělám, protože cestu k nim musí najít každý sám. Já jen mohu tyto vyšší pravdy připomínat a v duchu doufat, že někoho jejich hloubka osloví.
Pěkný den všem.
