Duchovní zákony


Začnete-li se o život více zajímat, zjistíte, že veškerý život je řízen určitými zákonitostmi, které je třeba dobře znát a řídit se jimi.  

Duchovní zákony nám určují hranice (meze, limity), přes které nemůžeme jít a které nesmíme překročit. Řídí se jimi celý vesmír, a proto bychom se jimi měli řídit i my, chceme-li žít v souladu s celkem. Pochopíme-li, že vyšší zákony jsou tu proto, aby bylo zaručeno správné fungování vesmíru jako celku, a začneme se jimi vždy a za všech okolností řídit, pak si můžeme dělat, co chceme a nemusíme se bát, že budeme mít problémy. Proto jsme dostali do vínku svobodnou vůli. Budeme-li ale svým chováním přirozený chod vesmíru neustále narušovat, půjdeme z jednoho problému do druhého a každý svůj prohřešek budeme muset dříve či později napravit. 

Duchovní zákony jsou jiné než zákony, které vytvořila lidská společnost. Zákony lidí jsou často nedokonalé a nemyslí na dobro všech. V jejich pravidlech stále převládají sobecké zájmy jedinců, které nezajímá osud ostatních lidí. Duchovní zákony myslí na všechny stejně. Jsou pro všechny stejně spravedlivé, nikomu nestraní, nikoho neutlačují, a proto je třeba řídit se právě jimi. To ovšem neznamená, že bychom měli pozemské zákony opomíjet, zavrhovat nebo zlehčovat. Je třeba jen dobře rozlišovat, kde se zákony lidí odklonily od vyšších duchovních zákonů, a kdykoli takové odklonění zaznamenáme, měli bychom dát přednost zákonům vyšším.

Duchovních zákonů existuje více. V tomto článku zmíním jen dva.

 

ZÁKON VÝVOJE

Zákon vývoje říká, že pokud se má něco (nebo někdo) někam posouvat, musí nejprve vše staré a nefunkční zaniknout, aby to uvolnilo cestu něčemu lepšímu.

Chceme-li se někam posouvat v jakékoli oblasti života, budeme muset staré nesprávné postoje ve svém jednání nahradit postoji novými (lepšími), protože bez této změny se nikam neposuneme. Do závorky jsem napsala slovo lepšími, protože někteří lidé své postoje sice mění, jejich nové postoje jsou ale stejně nevyzrálé jako postoje předchozí, takže tím vlastně vůbec nic nevyřešili a tím pádem i jejich problémy dál trvají. Jiní lidé se naopak změnám brání, jak jen to jde, a proto mají také problémy, protože bez změn není možnost vývoje. Uvedu nějaké příklady:

Chcete-li zlepšit nefungující vztah, bude třeba, abyste vy i váš partner nahradili své postoje v současném vztahu lepšími postoji. Pokud to oba dokážete, vztah začne opět fungovat. Nedokážete-li to, vztah se rozpadne a každý si půjde dál svou cestou. Nebo se nerozpadne, nebude ale nikdy kvalitní, protože vedle sebe budete jen přežívat, a to dále způsobí, že oba začnete stagnovat místo abyste se vyvíjeli a někam se posouvali. 

Chcete-li se někam posunout v oblasti myšlení, budete muset nejprve odhalit, které vaše názory jsou přežité nebo nesprávné a ty budete muset změnit. Dokážete-li to, začne i váš intelekt sílit. Nedokážete-li to, budete intelektuálně dál stagnovat a nebudete se nikam posouvat. Toto téma v knize též podrobně rozepisuji včetně návodů, jak dospět k názorům lepším.

Chcete-li něco dokázat v oblasti povolání, budete muset nejprve odhalit, jaké chyby sami děláte, že se vám nedaří, a až je odhalíte, budete muset tyto chyby ze svého jednání odstranit. Nedokážete-li to, budete brzdit i svůj růst v oblasti povolání.

Zákon vývoje také říká, že chcete-li v jakékoli oblasti života něco dostávat, budete pro to muset nejprve vlastní snahou něco viditelně vykonat, a teprve pak můžete něco dostávat. Opačně to nejde. Kdo zná rčení: "bez práce nejsou koláče", ten ví co mám těmito texty na mysli.

 

ZÁKON ROVNOVÁHY

Tento zákon říká, že jakmile se něco výrazně nebo dlouhodobě odchýlí od zdravé rovnováhy, bude muset přijít nějaké zastavení, které toto vychýlení vyrovná. Buď se srovnáme včas sami, nebo bude muset přijít vnější zastavení, které nás ke změně postojů donutí. Je to naprosto spravedlivé a nemá cenu se kvůli tomu rozčilovat. Platí to pro všechny oblasti života (peníze, požitky, jídlo, sex, pití, práci, vztahy, výchovu dětí, zacházení s přírodou…). Uvedu nějaké příklady:

Jeden extrém je, když se budete neustále jen přetěžovat (v práci, doma i ve sportu) a nebudete aktivitu vyvažovat odpočinkem. Dříve nebo později pocítíte následky v podobě psychické nespokojenosti, v podobě zdravotních potíží i jiné důsledky. Druhý extrém je, když nebudete nic dělat a necháte za sebe pracovat druhé. Vaše lenost vám také přinese dříve nebo později svou daň. Následky v knize popisuji.


Jeden extrém je, když budete jednat ukvapeně, nepromyšleně nebo zbrkle. Druhý extrém je přehnaná váhavost, nerozhodnost, neschopnost činit změny...


Jeden extrém je strach či neochota se vázat. Druhý extrém je přehnaná závislost na druhých lidech nebo upínání se na ně.


Jeden extrém je nezájem o druhé lidi, lhostejnost, přehlížení druhých.... Druhý extrém je přehnaná pozornost, vstřícnost, starostlivost, obětavost...


Jeden extrém je přehnaná pořádkumilovnost, čistotnost, puntičkářství... Druhý extrém je nepořádnost.


Jeden extrém je rozhazovačnost, neschopnost udržet korunu, přehnaná velkorysost či štědrost... Druhý extrém je přehnaná šetrnost, lakota, hamižnost...


Jeden extrém je, neustálé jednání jen pod vlivem emocí (bez účasti rozumu). Druhý extrém je neustálé jednání jen pod vlivem rozumu (bez účasti citu).


Jeden extrém je neschopnost kontrolovat nebo omezit se v jídle, neustálé přejídání se... Druhý extrém je neustálé hladovění, neustálé drastické diety...


Jeden extrém je ateismus (odmítání duchovních věcí). Druhý extrém je duchovní fanatismus.

 

Všechny extrémy jedním i druhým směrem přinesou vždy jen problémy. Kdybychom žili opravdu vyváženě, nemuseli bychom nikdy různá období zastavení zažívat. Protože nám ale často nedochází, že každé vybočení od zdravé rovnováhy přinese vždy jen problémy, bereme své chování na lehkou váhu a podle toho pak i dopadáme.

Pokud se však poučíme, opravdu poučíme, problémy přestaneme mít, protože začneme žít konečně v souladu s přírodou. Pokud se nepoučíme, budou období úpadků, nemocí i rozpadlých vztahů přicházet dál, dokud nám to všem jednou nedojde. V tom jsou duchovní zákony naprosto spravedlivé.

Vliv tohoto zákona pocítíme i tehdy, když něco dlouhodobě zanedbáváme (starost o rodinu, péči o své zdraví, problémy, které odsouváme, místo abychom je řešili...).


Mezi další duchovní zákony patří zákon lásky, zákon karmy i jiné zákony. Tyto zákony naleznete podrobně vysvětlené v knize
 „O svém životě si rozhodujeme sami“.

Všechny mé knihy seženete pouze na mém webu, protože od roku 2019 je distributorům ani knihkupcům již nedávám.

 

Hodně štěstí všem.
Miroslava Holoubková


www.knihy-holoubkova.cz


zpět na články sdílet na facebooku

Mé knihy

Kliknutím na knihu se přesunete k bližším informacím včetně možnosti objednání.





Tel: 724 112 434     @: knihy-holoubkova@seznam.cz