Staří lidé již nemají často sílu na to, starat se o velký dům nebo byt, ani o zahradu, kterou měli, a někteří by raději vyměnili tyto prostory za menší bydlení o dvou nebo třech místnostech. Kde ale takové bydlení sehnat?
Mnoho starých lidí také nechce skončit v domovech pro seniory, a často se jim nechce ani opouštět známé prostředí, ve kterém se setkávali s přáteli, sousedy i jinými známými lidmi.
——————————————————————————————————————–
Návrh, jak tuto situaci řešit
Varianta č. 1
Větší obce by měly myslet na takový druh výstavby, aby v obci byl dostatek bytů pro staré lidi, kteří by rádi vyměnili větší bydlení za menší, a mohli dál bydlet v místě, kde možná celý život žili. Takový přechod není pro starého člověka tak traumatický, jako když se stěhuje do cizího prostředí a mezi lidi, které vůbec nezná.
Na tuto výstavbu by měly příslušné úřady vyčlenit finance i pozemky, protože je to služba nanejvýš potřebná. U budovy by měla být i nějaká menší zahrádka pro obyvatele tohoto komplexu, aby tito lidé nemuseli být zavřeni stále jen v bytech.
Mladí lidé mohou jezdit na výlety i dovolené, chodit do přírody, pořídit si zahradu atd., ale starý člověk je rád, když si může sednout chvíli na sluníčko před byt, ve kterém bydlí.
A k těmto starým lidem by mohla dojíždět pravidelně i lékařská služba, aby se nemuseli ve svém věku dopravovat pracně k lékařům kvůli drobnostem, které nevyžadují důkladné vyšetření.
Stejně tak by bylo dobré zajišťovat těmto lidem nákupy, třeba jednou týdně.
Tyto byty by měly být u sebe, včetně nějaké zahrádky, o které jsem již psala, aby ti, kdo budou těmto lidem pomáhat, jeli vždy na jedno místo, kde by obsloužili všechny najednou v jeden domluvený den.
Pokud by tyto byty nezaplnili staří lidé, mohly by být přechodně pronajaty lidem, kteří by dodržovali ohledy vůči starým lidem a nedělali si doma například mejdany, na zahrádce party atd. Takovým lidem bych tyto byty nikdy nepronajala. Pouze lidem, kteří dokáží vytvářet pohodu a klid a jsou ohleduplní ke starým lidem.
Jiná varianta: Před časem jsem viděla v televizi dokument o obci Horní Lideč, kde postavili během dvou let hezký domov pro seniory, a nádherné a útulné to bylo i uvnitř. Nebyly to samostatné byty, ale i toto je varianta.
Varianta č. 2
Mladí lidé, kteří si staví nové domy, by měli počítat s tím, aby u domu postavili vždy i přístavek se samostatným vchodem a bez patra, kde by měl možnost bydlet starý rodič ve stáří. Staří lidé by bydleli blízko svých dětí, ale ne přímo s nimi v domě, takže by obě strany měly své soukromí.
A s tím by se mělo počítat již dnes při stavbě nových domů (i u již postavených domů, pokud by šla přístavba u domu udělat).
I toto by byla ideální varianta pro staré lidi. Staří lidé by byli stále se svou rodinou, a bylo by to pro ně mnohem lepší i po psychické stránce, než bydlet osaměle někde daleko od svých blízkých.
Pokud by rodiče již nežili, mohli by v takovém bytě 2+1 bydlet děti lidí, kteří v domě stále bydlí, pokud již dosáhly věku, kdy mohou bydlet samostatně, aby si vyzkoušely vlastní bydlení, včetně péče o něj.
Nebo by si do těchto prostor mohl chodit odpočinout vždy některý z partnerů. Měl by to být vždy prostor, kde je ticho a klid. Nebo by v něm mohly přespávat návštěvy atd.
Varianta č. 3
Pokud starý člověk bydlí ve velkém domě, který je jeho, další variantou je, že jeho děti by se nastěhovaly do domu, a rodiči by postavily hned u domu menší bydlení. Samozřejmě opět jen tehdy, pokud by bylo u domu dostatek místa.
Toto je téma, které by měla rychle řešit celá společnost, a měli bychom ho brát velmi vážně, nechceme-li se brzy dostat do velkých potíží ohledně ubytování i péče pro staré lidi.
Navíc všechny tyto varianty jsou dobré v tom, že volný byt může vždy přechodně obývat někdo jiný, pokud by nebyl obsazen starým člověkem. O tom jsem již psala.
Vztahy v rodině
V návrzích č. 2 a 3 hrají velkou roli vztahy v rodině.
Toto téma nelze opomíjet ani zlehčovat. Pokud tyto vztahy nefungují, nebo jsou silně napjaté, nebude fungovat ani samostatné bydlení rodičů v blízkosti dětí.
Já si ale stále říkám, že pokud se nebudeme všichni snažit kvalitní vztahy budovat, tak za chvíli nebude schopen bydlet nikdo s nikým.
Slovo na závěr
Začne-li někdo tvrdit, že toto nejde zrealizovat, jsou to jen výmluvy rodin, úřadů i státu.
Proto bychom se měli znovu učit tomuto soužití, aby se z nás nestala bezcitná a chladná společnost, kde každý myslí jen na sebe a vlastní pohodlí.
Pěkný den všem.
Miroslava Holoubková
spisovatelka a poradce pro osobní a duchovní rozvoj a oblast astrologie
(Do duchovního rozvoje patří i sociální otázky. Proto píšu i o těchto tématech.)
