Ego a náš vývoj

Ego brání našemu úspěšnému vývoji, protože se nechce vzdát svých pozic, bez ohledu na to, co mu to nakonec přinese.

Je ale třeba porozumět tomu, co ego vlastně je. Ego je naše mysl, která je naprogramovaná mnoha nesprávnými pohledy na sebe i svět. Proto je třeba mysl těchto nesprávných pohledů zbavit, protože když to neuděláme, nehneme se ani o kousek dál.

Abychom, se mohli posunout ve svém vývoji někam dál, musíme docílit toho, že své myšlení podřídíme svému duchu, který by měl naše myšlení řídit, protože jedině on zná skutečné záměry i vůli našeho Stvořitele. Naše mysl (ego) je nezná, i když si to může myslet.

Na svého ducha se naladíme pouze v tichu, kdy své myšlení ztišíme a necháme k sobě promlouvat vnitřní hlas, který nás vede. Protože ale mysl ztišit neumíme, měli bychom to neustále trénovat přes meditace, jógu i jiné formy noření do sebe, protože pouhým mechanickým studiem čehokoli žádné hlubší pravdy neodhalíme.

A právě s tím má naše mysl také problém. Neví vůbec, jak se vedení ducha odevzdat. Tak lidé odříkávají různé mantry, sledují svůj dech, používají různé kosmické lodě i výtahy ve své představivosti, které je mají přenést k vnímání vyšších dimenzí, používají různé drogy ve snaze docílit toho samého, a předvádějí i jiná divadla, která nikdy ke spojení s jejich duchem nepovedou.

Dalším problémem naší mysli je, že plno lidí se nechce vzdát řízení svého života vlastním myšlením. Když by to měli udělat, mají pocit, že zaniknou, protože skrze své myšlení se snaží mít běh svého života pod kontrolou. Neuvědomují si ale, že samotné myšlení je omezené a má své hranice. Proto je třeba naučit se spolupracovat s naším duchem, který v každém z nás přebývá a vždy nás dobře vede. Bez toho se nikdo daleko nedostane. Duch k nám promlouvá skrze intuici, skrze jasnovidění, jasnocítění, jasnoslyšení atd. Jsou to naše smysly, které jsme prací na sobě rozvinuli v lepší vnímání.

Další brzdou našeho růstu je, že lidé se sami nesnaží po skutečných pravdách pátrat, a jen přebírají a šíří dál to, co si někde přečetli nebo se někde dozvěděli. Skutečné pravdy se ale skrývají za tímto světem viditelných forem, a aby je člověk nalezl, musí se od toho, co hlásá vnější svět oprostit, i kdyby to hlásali lidé sebevíc vzdělaní.

Člověk musí mít také odvahu dělat věc jinak, než je dělají druzí a nesmí se bát výsměchu ani toho, že ho svět odvrhne.

Uvedu jeden příklad, abyste viděli, jak nebezpečné je věřit pouze tomu, co se dozvíte někde venku. Pokud znáte film „Ranhojič", možná jste v něm zaregistrovali, že učitel Avicenna (ve filmu se jmenoval Inb Síná), kterého Rob Cole obdivoval, žáky učil podle knih, jak to vypadá uvnitř lidského těla. Protože byl ale Rob zvídavý a hledal skutečné pravdy o lidském těle i o tom, jak ho léčit, jednou se mu naskytla příležitost udělat tajně pitvu starého muže, i když to bylo v té době zakázané, a vlastním zkoumáním zjistil, že je vše jinak, než Avicena učil. A podobných příkladů bych mohla uvést spoustu. Proto usilujte vždy o vlastní poznání a nebojte se jednat podle toho, čemu sami hluboce věříte, protože to vás bude posouvat dál mnohem spíš, než když budete jen slepě šířit názory vašeho okolí, které jste jen někde pochytali.

Poznámka: Duchu dávají lidé občas název Vyšší já. Také používají slovo vědomí, aby nemuseli používat slovo duch. Duch, Vyšší já nebo vědomí je jedno a to samé. Mysli dávají lidé názvy ego, nižší já atd. Proto je dobré těmto pojmům porozumět, protože mnozí hledající se v těch různých názvech, které někteří lidé stále vymýšlejí, ztrácejí.
Kdybyste potřebovali poradit s tím, jak toto vše uchopit, ráda vám kdykoli pomohu.

Pěkný den všem.
Miroslava Holoubková

www.knihy-holoubkova.cz

zpět na články sdílet na facebooku