Partnerské vztahy – Na schůzkách kvalitně komunikujte.

Kapitola z knihy Kvalitní partnerské vztahy


Dopracujete-li se do stavu, kdy se začnete s někým častěji vídat, snažte se kvalitně komunikovat, protože kvalitní komunikaci budete potřebovat nejen na začátku vztahu, ale také po celou dobu vztahu.

Bohužel v komunikaci děláme již od chvíle seznamování spoustu chyb. Místo abychom se snažili člověka, s nímž se stýkáme, lépe poznat, bavíme se na schůzkách o nepodstatných záležitostech, které nám s lepším poznáním druhého vůbec nepomohou. Bavíme se o tom, co hrají v divadle, co kdo v práci řekl nebo udělal, bavíme se o počasí, o politice, o tom, jak banky nebo cestovní kanceláře krachují, jak žijí naši sousedé nebo známí atd. O sobě ani o druhém člověku ale nemluvíme, a pokud ano, tak jen minimálně. Přitom nám jde o to, abychom si našli kvalitního partnera pro život. Zřejmě je pro nás důležitější vědět, kolik bank zkrachovalo nebo kam jezdí lidé na dovolenou, než zjistit něco o druhém (o jeho povaze, představách, životě, životním stylu a mnoha jiných věcech). A podle toho pak naše vztahy vypadají.

Proč se bojíte otevřeně ptát na věci, které jsou pro vztah důležité? Vždyť si vybíráte partnera pro život a možná i otce nebo matku pro své děti. Někteří lidé si myslí, že je nevhodné vyptávat se druhého na jeho život, na jeho názory nebo soukromí. Věřte, že je to mnohem vhodnější než navázat vztah s někým, o kom vůbec nic nevíte a s kým byste nakonec mohli zažít mnohá trápení nebo zklamání. Proto čím víc budete o druhém člověku vědět, tím lepší obrázek si o něm můžete udělat, a na základě toho se pak můžete snadněji rozhodnout, chcete-li se s ním dále stýkat, nebo vztah s ním raději ukončit.

Samozřejmě, že není vhodné vyptávat se druhého jako u výslechu, protože by mohl vzít nohy na ramena již při prvním setkání.

Při jednotlivých schůzkách je ale naprosto nezbytné, abyste se nebáli sdělovat si navzájem důležité informace o sobě a nebáli se jeden druhého otevřeně na cokoli zeptat. Své dotazy můžete navíc vždy taktně vsunout do příjemného a nenuceného hovoru, který s druhým vedete. Je-li druhý upřímný, nebude nic tajit a bude o sobě mluvit zcela otevřeně, což je jeden z ukazatelů, který též odhaluje charakter druhého. Většinou o sobě zatajují informace lidé neupřímní, nemající čisté svědomí, lidé citově nespolehliví nebo nečestní, ale také lidé uzavření a nejistí. Chcete-li ale po někom, aby se vám otevřel a řekl něco o sobě (o své povaze, o svých představách, o svém životě, vztazích, rodině, atd.), měli byste být schopni toho samého, protože vzájemná upřímnost vašemu vztahu jen prospěje.

Jedné mé klientce se rozpadají vztahy právě proto, že odmítá s partnery o čemkoli otevřeně hovořit, a i když jsem jí mnohokrát říkala, kde dělá chybu, stále v ní pokračuje. Proto dopadá stále stejně. Tato žena tvrdí, že je trapné a neslušné se někoho vyptávat na jeho život, protože jí se prý partneři také na nic neptají. A právě kvůli tomuto postoji se jí všechny vztahy rozpadají, protože partnery, s nimiž vstupuje do vztahu, vůbec nezná. Dokud tento názor, ale také postoj v komunikaci s partnery tato žena nezmění, bude zažívat stále dokola stejná zklamání.

Přestaňte si proto myslet, máte-li podobné názory, že je trapné, nebo dokonce nevhodné ptát se druhého na důležité věci týkající se jeho osoby nebo jeho života, protože právě tyto informace vám nejvíce napoví, má-li cenu do vztahu s druhým vstupovat či ne. Mnohem trapnější dle mého názoru je, když se pak lidé rozvádějí a tahají se o děti, dělají si naschvály, pomlouvají se navzájem, různě si škodí nebo dělají jiné nechutné věci. Toto trapné opravdu je. Abyste ale měli o druhém člověku dostatek informací, na to máte plné právo, a je to pro vztah i naprosto žádoucí.

 

Když se s někým seznámíte, již na první schůzce nebo během několika dalších setkání můžete o druhém člověku zjistit mnoho informací, na základě nichž se pak můžete snadněji rozhodnout, chcete-li se s dotyčným dál stýkat či ne.

Důležité je nejen otevřeně komunikovat, ale také si dobře všímat a pozorně naslouchat a vnímat.


1. První, čeho si můžete všímat, je, chodí-li druhý na schůzky včas.
Je velmi nepříjemné, musíte-li na druhého neustále čekat, a on přichází stále pozdě, nebo také vůbec ne. Pozdě může přijít občas každý. Je-li to ale u někoho na denním pořádku, a navíc, neláme-li si druhý svou nedochvilností hlavu, už to před něčím varuje. Budete-li takové chování přehlížet nebo trpět, stane se to později ve vztahu každodenním pravidlem. Proto se nebojte druhému včas říci, že vám jeho nedochvilnost vadí. Stojí-li o vztah s vámi, začne se nad svým jednáním zamýšlet a bude se snažit tento nedostatek odstranit. Bude-li ale vaše připomínky přehlížet, naznačuje tím, že není schopen kvalitní vztah budovat, nebo o vás příliš nestojí.

2. Všímejte si také, jak váš protějšek chodí na schůzky oblečený (je-li jeho oblečení čisté, není-li upocené, potrhané, sledujte jeho styl oblékání…).

3. Ptejte se otevřeně na jeho představy o partnerovi i vztahu. Chtějte vědět, jak si představuje partnera, s nímž by chtěl žít, jakou má představu o vztahu (touží-li po vážném vztahu, který by chtěl budovat, po nezávazném vztahu, kdy si chce jen užívat, stačí-li mu jen přátelství...), zjistěte, jaký má názor na věrnost…

4. Zjistěte, jakou má představu o životě, který by chtěl žít (jakou má představu o práci, rodině, dětech, volném čase, zájmech, bydlení…), a jeho představy porovnejte se svými představami. To vám pomůže rozhodnout se, je-li to člověk, do kterého byste chtěli investovat svůj čas i své city. Možná zjistíte, že uznává jiné hodnoty a má jiné představy než vy, a pak nemá cenu se s takovým člověkem zaplétat. Můžete přijít také na to, že vůbec neví, co v životě chce, čeho chce docílit nebo jaký styl života by měl zvolit. Soužití s takovým člověkem by bylo velmi problematické, protože když neví, co chce, na začátku vztahu, nebude to vědět ani v jeho průběhu. Během soužití pak může být stále nespokojený a vinu za to, jak žije, může dávat vám. Jednou může také odejít a vám zůstanou jen oči pro pláč. Proto si nezačínejte nic s lidmi, kteří nemají jasnou představu o svém životě ani o tom, jak chtějí žít.

5. Nebojte se také zeptat na jeho minulost a dřívější vztahy. Zjistěte, proč se mu vztahy rozpadaly, sledujte, co o svých bývalých partnerech říká, zdali na nich něco neodsuzuje, nevidí-li chyby jen v nich, nežije-li vůči nim ve zlobě nebo zášti… Ujistěte se také, je-li skutečně volný a nemá nikde jiné závazky nebo vztahy.

6. Ptejte se také na jeho rodinu a na vztahy mezi jednotlivými členy rodiny.

7. Sledujte také, jak se chová k vám, k druhým lidem i k dětem. Je příjemný, slušný, zdvořilý, galantní a spolehlivý? Nebo jedná arogantně, povýšeně, podrážděně a nezodpovědně? Sledujte také, zdali nelže, neintrikuje, nepřetvařuje se…

8. Můžete také zjistit, jaký má názor na vlastní sebezdokonalování a duchovní rozvoj (je-li ochoten přiznat si vlastní slabiny a chyby, je-li ochoten se měnit, je-li ochoten na sobě i na vztahu dobrovolně pracovat, přiklání-li se k nějaké víře, není-li názorově příliš ovlivnitelný nebo nemění-li často své názory).

9. Všímejte si také, jak je štědrý. Neobrací při každé schůzce peníze desetkrát v ruce, než je vydá? Nemá nepříjemné pocity, když by za vás měl také něco zaplatit? Neříká stále, jak je vše drahé a nevybírá jen to nejlevnější? Nekalkuluje nějak? Má-li tyto sklony, pak buďte velmi opatrní, protože takový člověk zcela určitě příliš štědrý není.

10. Na prvních schůzkách není vhodné zjišťovat, jak je partner sexuálně založený, jak je výkonný, co mu dělá dobře a co ne…. O těchto záležitostech byste si měli povídat, až se více poznáte a rozhodnete-li se vztah s druhým nějak prohlubovat. Rok ale čekat též nemusíte.

11. Všímejte si také, jak se partner při komunikaci chová:

– chová se přirozeně a uvolněně?

– nepotí se, neuhýbá pohledem, není při komunikaci roztěkaný?

– je schopen o čemkoli v klidu hovořit (i o nepříjemných věcech)?

– dokáže naslouchat?

– nemluví stále jen o sobě, aniž by se zajímal také o vás?

– umí se jasně vyjadřovat a má alespoň nějaký intelektuální přehled?

– je sdílný a citově otevřený a nevyhýbá se určitým tématům?

– nepoužívá vulgární a hrubé výrazy?

– nevzhlíží k vám jako k modle? Jestliže k vám zbožně vzhlíží, je to známkou toho, že mu chybí zdravé sebevědomí.

 

12. I vy byste měli být při komunikaci uvolnění a ne křečovití. Uvědomte si, že o nic nejde. Jděte na schůzku vždy uvolněně, jako byste šli na schůzku s nějakým dobrým kamarádem. Když si to takto ve své hlavě před schůzkou nastavíte, pak ji i mnohem uvolněněji zvládnete.

 

Při společných schůzkách a rozhovorech můžete o druhém člověku zjistit během krátké doby mnoho informací, na nichž pak můžete stavět. Buď zjistíte, že jste poznali někoho, kdo vám stojí za to, abyste se s ním dále stýkali a třeba s ním později i žili. Nebo zjistíte, že druhý má jinou povahu, uznává jiné zásady a má jiné představy o životě, a pak je zbytečné vztah s ním dál prodlužovat, nebo ho dokonce hlouběji budovat. Potencionálních partnerů, kteří se k vám hodí, chodí po světě mnoho. Proto se neukvapte, buďte při hledání trpěliví, a hlavně vždy včas a otevřeně o všem komunikujte.

 

www.knihy-holoubkova.cz

 

 


zpět na články sdílet na facebooku

Mé knihy

Kliknutím na knihu se přesunete k bližším informacím včetně možnosti objednání.





Tel: 724 112 434     @: knihy-holoubkova@seznam.cz