Karma
Je třeba si uvědomit, že i když žijeme v tomto životě sebectnostněji, stále ještě splácíme karmu, kterou jsme si vytvořili nějakým svým jednáním v předchozích zrozeních, a k vybití této karmy může docházet kdykoli i v tomto zrození.
A protože si lidé nepamatují, jak žili i konali v předchozích zrozeních, a nepamatují si ani to, co se rozhodli v tomto životě vyřešit, myslí si často, že to, co se jim děje, je nespravedlivé. Jenže nic není nespravedlivé, a vše co se nám děje, má vždy svůj důvod.
Pokud cítíte ukřivděnost kvůli tomu, co se vám v životě děje, položím vám jednu otázku:
Vy si snad pamatujete, jak jste v předchozích zrozeních žili i jak jste se chovali? Nemyslím tím v posledním zrození před tímto životem. Myslím tím v různých zrozeních, jimiž jste prošli. Pokud si to nepamatujete, pak je zbytečné dělat jakékoli závěry o tom, co je spravedlivé a co ne.
Rakovina
Rakovinu si někteří lidé spustili i současným chováním, které mohlo překročit v něčem zdravé hranice, a tím si tuto nemoc přivodili. Jen nedokázali včas prohlédnout, že určité jejich jednání není správné, a tak v něm pokračovali, dokud je nezastavila tato nebo jiná nemoc.
Dalším příkladem, proč někdo rakovinu dostane, je vědomé převzetí něčí karmy na sebe. Toto někdy činí duchovní učitelé, aby ulehčili cestu někomu, koho vedou.
A někdo zažívá vážné nemoci proto, aby pochopil, jak se určitá nemoc projevuje i co při ní člověk může zažívat, a na základě vlastní zkušenosti pak mohl být někomu jinému nápomocen. I to může být důvod vážné nemoci.
Babička mé jedné snahy prošla také již dvakrát rakovinou (pokaždé ji měla na jiném místě) a to, jak se tato paní s touto nemocí poprala, je obdivuhodné. Tato žena je narozená ve znamení berana, jako já, a přestože to neměla vůbec snadné, postavila se k této nemoci naprosto věcně a nehroutila se ze stavu, ve kterém byla. A to ji obrovsky posílilo. Kdybyste ji dnes viděli, nevěřili byste vůbec, že si něčím takovým prošla. Je to velmi hodná, obětavá a pracovitá žena, a také by mohla bědovat nad tím, proč právě ji toto postihlo. Nikdy tomu ale nepropadla. Proto je i psychická i mentální odolnost v takových situacích též velmi důležitá.
Rakovina a duchovní učitelé i léčitelé
Rakovinou i jinými vážnými nemocemi onemocněli i mnozí léčitelé i duchovní učitelé, a nemuselo jít vůbec o vědomé převzetí karmy někoho jiného na sebe.
Například Ramana Maharshi.
Byl indický duchovní mistr 20. století.
V roce 1948 mu byl na paži nalezen zhoubný nádor, na který zemřel v dubnu 1950.
Podle svědectví jeho žáků zůstal během nemoci klidný, a když lékaři i oddaní žáci žádali radikálnější léčbu, odpověděl: „Nechte tělo jít svou cestou. Proč jste k němu tak připoutáni?“ Tím nabádal, abychom se s tělem příliš neztotožňovali.
I Ramakrishna Paramahamsa onemocněl rakovinou. Zemřel na rakovinu hrdla.
Stejně tak Jiddu Krishnamurti. Zemřel na rakovinu slinivky v roce 1986.
Také Bruno Gröning, německý duchovní léčitel zemřel na rakovinu.
Onemocněl rakovinou žaludku, na kterou zemřel v lednu 1959.
Bedřich Kočí byl český nakladatel, překladatel a duchovně orientovaný autor první poloviny 20. století, který lidem pomáhal i s uzdravováním.
Přestože lidem pomáhal, sám také vážně onemocněl, kdy v pozdějším věku téměř oslepl.
U něho šlo o postupnou ztrátu zraku a jako příčina se uvádí z lékařského pohledu degenerativní nebo cévní problém.
Jak přistupovali tito lidé k nemoci
Ramana Maharshi volil cestu klidného pozorování a neztotožňování se s tělem ani s nemocí. Léčbu neodmítal, ale ani neusiloval o prodloužení života. O těle říkal, že to není pravé Já.
Bedřich Kočí přijímal nemoc jako zkoušku, a při uzdravování volil cestu pokory a odevzdání se Boží vůli. I on říkal, že tělo patří Bohu a příliš se nemocemi těla netrápil, a hledal příčiny nemocí spíše v postojích člověka.
Bruno Gröning usiloval též o duchovní uzdravování, a hledal i lékařskou pomoc.
Já sama mám v přístupu k nemocem stejné postoje, jako tito muži. Ať se mi děje cokoli, vždy vyhodnocuji poctivě své současné i předchozí postoje, snažím se vždy co nejvíce zklidnit, odevzdávám svou nemoc Bohu, jednám pokorně, a pokud je třeba nějaké postoje napravit, okamžitě tak činím. A již mnohokrát jsem psala, že tělo je jen tělo a duše člověka nikdy nezaniká, takže nemám strach ani ze smrti. To píši zcela vážně a přiznám se, že se těším na to, až jednou tíhu tohoto hmotného světa opustím, včetně tíhy fyzického těla.
Dodatek k Brunovi Gröningovi
Mnoho lidí se ptalo v případě Bruna Gröninga, proč léčitel, spojovaný s uzdraveními, zemřel na rakovinu.
Sám Gröning podle svědectví spolupracovníků říkal, že léčivá síla nepůsobí podle lidské vůle. Tím chtěl říci, že vyšší moc (Bůh) má vždy poslední slovo. A také říkal, že jeho úkolem bylo ukazovat lidem cestu víry, nikoli zachraňovat vlastní tělo.
Žádný z těchto mužů také nepovažoval duchovní cestu za záruku fyzického zdraví.
Zkusme se proto i my inspirovat při jakémkoli onemocnění postoji těchto mužů.
Na toto téma jsem napsala i další články:
Jeden se jmenuje Rakovina. Další se jmenuje Rakovina a malé děti. Poslední se jmenuje Doporučení pro uzdravení z vážných nemocí.
Jestli chcete, přečtěte si i tyto články.
Pěkný den všem.
Miroslava Holoubková
spisovatelka a poradce v oblasti osobního a duchovního rozvoje i v oblasti astrologie
