Oblastí zdraví se zabývám též dlouhé roky.
Učím schopnosti sebeuzdravování, a především učím, jak se v životě chovat, abychom zdravotní problémy řešit vůbec nemuseli, nebo jen co nejméně.
Tento postoj považuji já sama za nejdůležitější a mnohem uvědomělejší.
Zabývám se vlivem myšlení, psychiky i postojů člověka na jeho zdraví, a tímto přístupem řeším i všechny své problémy.
Při práci na uzdravení nepoužívám žádné přístroje na měření čehokoli ani žádné zázračné pilulky.
Chcete-li ke svému zdraví takto přistupovat a chcete-li se naučit problémům předcházet, pomohu vám.
Chcete se objednat?
Užívání antidepresiv
Nejsem zastánce užívání antidepresiv, a veřejně to sděluji již mnoho let.
Nikomu však jejich užívání nerozmlouvám, pokud věří tomu, že mu pomohou. Je to volba každého jedince, že dává přednost řešení svých potíží těmito způsoby.
Jsem zastánce poctivého úsilí, které by mělo být na postojích každého z nás prokazatelně vidět, a pouze k tomu lidi vedu. Co dělat každému jasně ukazuji.
Bohužel v mé poradně se setkávám neustále s tím, že mnozí lékaři předepisují lidem antidepresiva okamžitě při nepříjemných psychických stavech, a předepisují je už i desetiletým dětem, aniž by věnovali lidem, kteří nejsou v pohodě, svůj čas. Přitom práce s lidmi, kteří mají nějaké psychické problémy, vyžaduje hodně času.
Na vině jsou občas i samotní klienti, kteří dávají raději přednost pilulce před poctivou prací na sobě. Přitom v naší zemi existuje dost lidí, kteří by jim rádi pomohli i dokázali pomoci. Bez poctivé snahy terapeuta i klienta je ale veškerá snaha o uzdravení marná.
Poznámka k lékům
Od užívání léků také nikoho neodrazuji. Pouze lidem ukazuji, jak mohou i sami na svém uzdravení pracovat.
Proč vedu lidi k tomu, aby spoléhali při uzdravování především sami na sebe
1. Protože povinností lékařů není udržovat nás zdravé. Je to povinnost každého z nás. Stejně jako se musíme učit přistupovat zodpovědně k povinnostem doma i v povolání, ke vztahům, k penězům, k sexualitě, k výchově dětí i jiným směrům, platí to samé i u péče o vlastní zdraví, kam spadá oblast psychiky, oblast myšlení, životní jednání, pohyb, životospráva, péče o fyzické tělo atd.
2. Dalším důvodem je mé hluboké přesvědčení, že schopnosti lékařů nebudou na skutečné uzdravení lidí stačit, pokud se lékaři nezačnou i duchovně vzdělávat, a v tomto směru na sobě pracovat.
3. Stačit nebude ani množství lékařů na přibývající počet lidí na planetě. Vidíme to všichni již dnes, kdy na různá vyšetření nebo zákroky lidé čekají někdy půl roku i déle, a nezdravé je i obrovské množství času, který lidé opakovaně tráví v různých čekárnách, než přijdou na řadu. Kdyby tento čas věnovali raději poctivé práci na sobě, byli by mnozí lidé již dávno zdraví.
4. Lékařská etika se také u mnoha lékařů kamsi vytratila, což se neděje jen ve zdravotnictví, ale ve všech oblastech života včetně oblasti duchovní.
5. Jsem navíc hluboce přesvědčena o tom, že člověk se dokáže uzdravit sám i z vážných nemocí. Musí jen vědět co dělat, a musí být ochoten změnit včas mnohé své postoje.
Příběhy z mé poradny
Rakovina slinivky
Na internetu jsem četla článek o rakovině slinivky i o tom, jak její výskyt narůstá i u mladých lidí. V článku bylo řečeno, že vysvětlení pro to neexistuje a mezi rizikové faktory autor článku řadil kouření.
Má odpověď je, že vysvětlení existuje a kouření není hlavním rizikovým faktorem.
V mé poradně jsem pracovala s mnoha lidmi, kteří vůbec nekouřili a rakovinu slinivky přesto dostali.
Mezi rizikovými faktory není vůbec zmíněna nezvládaná psychika. Pokud někdo pracuje s energetickými centry v těle tak ví, že slinivka spadá pod oblast třetí čakry, tam kde se nachází solar plexus. A pod toto centrum spadá oblast emocí (pocity hněvu, lítosti, zbytečnosti, nízké sebehodnocení atd.). A nenechme se klamat sebevědomým vystupováním některých lidí. U mnoha lidí je to jen póza, ve skutečnosti jim ale zdravé sebevědomí chybí. Mnoho lidí také nedokáže psychicky zpracovat situace, které se jim dějí. A to se odráží na trávení, na žaludku, na slinivce atd.
Slinivka se nachází pod bránicí a játry, vlevo pod žaludkem, nad tračníkem a patří mezi orgány trávicí soustavy. Proto pro uzdravení nestačí měnit jen fyzickou stravu, ale i to, jak člověk zpracovává své emoce, jak s nimi umí zacházet atd.
Uvedu dva příklady přímo z rodiny.
Babička mého manžela z matčiny strany zemřela na rakovinu slinivky.
Tato žena nikdy nekouřila ani nepila alkohol a byla to velmi slušná, pracovitá, pořádná a hodná žena. Byla ale také velmi úzkostná a mnoha věcmi se trápila.
Měla dvě dcery a nejvíce ji zasáhla situace, kdy jedné z jejích dcer zemřela ve čtrnácti letech dcera (utopila se na dovolené). Matka utonuté holčičky rozvěsila po celém domě fotky své dcery, a tuto starou paní nechávala celé dny samotnou doma obklopenou těmito fotkami a sama chodila do práce. Tato paní z toho byla utrápená, protože se celé dny dívala na fotky zemřelé vnučky. Po nějaké době tuto starou paní dali do LDN, a tento přesun mimo domov ji též natolik psychicky ničil, až dostala rakovinu slinivky, a na tu zemřela.
Maminka mého manžela zemřela také na rakovinu slinivky.
Byla to jedna z dcer paní, o které jsem psala v předchozím příkladu.
Maminka mého manžela také nikdy nekouřila ani nepila alkohol a byla to též velmi hodná a spořádaná žena, která se vzorně starala o domácnost i svou rodinu.
Byla ale také velice úzkostná a stále se něčím trápila. Vedle své sestry si připadala celý život méněcenná. Když se jí narodily děti, stále se bála, aby se jim nic nestalo, a bála se o své syny neustále i když byli již dospělí. Zřejmě byla též poznamenaná situací své sestry, které se utopila v mládí dcera. Trápila se ale i kvůli svému vzhledu, kvůli svému intelektu a mnoha jiným věcem. Nakonec onemocněla rakovinou slinivky a na ni zemřela.
Mohla bych uvádět příklady i mnoha dalších lidí kteří dostali rakovinu slinivky, a všichni se nějak prali se svými emocemi, které vůbec nezvládali. Naopak jejich emoce pohlcovaly je.
Proto kladu při práci s lidmi na práci s emocemi takový důraz.
Gynekologické problémy u žen i mužů
Lidé řeší často problémy i v této oblasti.
Ženy nemohou otěhotnět, obě pohlaví trápí různé zdravotní problémy se sexuálními orgány atd.
Když lidi v této oblasti něco trápí, jdou opět k lékaři, který jim předepíše léky, které buď zaberou nebo ne.
Lidé ani lékaři se ale již nezamýšlejí nad tím, co je příčinou těchto potíží. Protože sexualita spadá v systému čaker pod druhou čakru, je třeba zamýšlet se vždy nad otázkami sexuálního a partnerského života. Například:
- Nepoužívám se svým partnerem nějaké nevhodné sexuální praktiky?
- Nestřídám sexuální partnery?
- Nemám odpor k sexu se svým partnerem?
- Nevycházím druhému v sexuální oblasti vstříc jen abych o něj nepřišel/nepřišla, ve skutečnosti mám v této oblasti ale jiné představy?
- Chci ve vztahu s daným člověkem vůbec žít?
- Chci vůbec děti? Nebo před partnerem jen hraji, že je chci?
- A mnohé další.
Tyto otázky si lidé vůbec nekladou, ani nemění své chování v těchto oblastech, a pak se diví, že se jim tyto problémy vracejí a nemohou se jich trvale zbavit.
Já s lidmi pracuji hlavně na emocionální i mentální úrovni, i na duchovní úrovni, protože v těchto oblastech leží často skutečná příčina potíží. A tu je třeba odhalit a své postoje v dané záležitosti změnit.