Pokud se zabýváte vlastním seberozvojem, zkuste se někdy hlouběji zamyslet nad desaterem Božích přikázání. Obsahují hluboké pravdy.
Výklad pod tučným textem popíšu vždy svými slovy, aniž bych jakkoli změnila podstatu.
1. přikázání
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného Boha mimo mne.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často považujeme za Bohy různé duchovní vůdce nebo učitele, jak často považujeme za Bohy své partnery, rodiče nebo nadřízené, jak často považujeme za Bohy lidi, které obdivujeme, kam patří i lidé mediálně známí, jak často považujeme za Bohy i samy sebe atd. Přitom nikdo z druhých lidí nás nevyvede z otroctví naší nevědomosti ani z našich problémů, pokud nebudeme mít ochranu i svolení Boha, který vše řídí.
2. přikázání
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Celé znění naleznete na internetu i v knihách.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často se klaníme, kromě lidí, různým duchovním předmětům, které nám mají Boha (božství) připomínat. Patří sem různé rituální předměty, sošky, magické hole, oblečení, které někteří duchovní lidé nosí, různé duchovní zářiče, dečky, amulety, pyramidy atd. Přitom Bůh po nás nic z toho nepožaduje. Stačí mu hluboká oddanost jemu, jeho zákonům i přikázáním, i čistota našeho jednání, a to ho plně uspokojí.
3. přikázání
Nezneužiješ jména hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často si bereme Boží jméno lehkomyslně do svých úst a oháníme se jeho jménem, jak často jeho jménem lidi poučujeme atd. Přitom v něho možná vůbec nevěříme nebo se jeho přikázáními sami důsledně neřídíme.
4. přikázání
Šest dní budeš poctivě pracovat a vykonávat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera atd.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často se jen nesmyslně honíme za čímkoli, aniž bychom se také na chvíli zastavili, přitom sami nevíme, co vlastně chceme dohnat. Nebo vůbec nepracujeme a myslíme si, že se o nás bude svět automaticky starat. Den odpočinku po nás Bůh nepožaduje proto, abychom ho strávili světskými radovánkami, ale v hlubokém naladění na své nitro, kdy si buď čteme duchovní knihy, nebo vedeme vnitřní rozhovory sami se sebou i s Bohem, meditujeme, modlíme se atd., a v tomto hlubokém spočinutí si dělali čas na sebe i na něj.
Další poznámka: Dnem odpočinku nemusí být jen jeden den v týdnu (někde je to sobota, někde neděle…), ale čas můžeme věnovat těmto aktivitám dennodenně.
5. přikázání
Cti svého otce i svou matku, abys byl dlouho živ na Zemi, kterou ti dává Hospodin, Tvůj Bůh.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často si svých rodičů vůbec nevážíme, jak často se k nim nevhodně chováme a jak často s nimi nevhodně zacházíme (odkládání rodičů do domovů důchodců nebo jinam, jen aby nás příliš nezatěžovali, fyzické ubližování, psychické deptání, nezájem, jejich využívání atd.).
6. přikázání
Nezabiješ (Nebudeš vraždit).
Má poznámka: Podívejte se však, jak často lidé vraždí (pro peníze, pro zábavu, ve snaze ovládat a vládnout, pod vlivem zloby, ze msty atd.). Navíc nezabíjíme jen lidi, ale i zvířata i celý tento svět. Něco jiného je, když musíme svůj život nebo život svých blízkých bránit před někým, kdo nás chce o život připravit (lidé nebo zvířata). V takovém případě se musíme bránit, abychom svůj život ochránili.
7. přikázání
Nezesmilníš (Nebudeš nevěrný).
Má poznámka: Podívejte se však, jak často někteří lidé svým partnerům zahýbají a jsou jim nevěrní. Podívejte se, jak často jsou lidé promiskuitní. Podívejte se, kolik lidí nezvládá své chtíče nebo propadá různým sexuálním zvrhlostem. To vše je v naprostém rozporu s tímto přikázáním.
Cizoložství znamená nevěra.
Promiskuita znamená sexuální nestálost, nevázanost a časté střídání sexuálních partnerů.
Smilstvo znamená nezvládaný chtíč a sexuální zvrhlost.
V desateru přikázání se nepíše, že bychom měli sex považovat za nečistý, nebo se ho měli dokonce vzdávat. Je-li v milování mezi dvěma lidmi projevena skutečná láska, pak je vše v pořádku a nemusíme se milování se svým partnerem zříkat. Provozujeme-li ale jen sex bez citu, jen abychom uspokojili své sexuální pudy, nebo proto, abychom vyhověli požadavkům druhých, nebo z jiných nesprávných důvodů, které jsem uvedla u tohoto přikázání, pak to v pořádku rozhodně není a nebude nám jednou z našeho vlastního chování vůbec dobře, a z chování druhých též.
8. přikázání
Nepokradeš (Nebudeš krást).
Má poznámka: Podívejte se však, jak často okrádáme své partnery, rodiče, děti, zaměstnavatele, různé obchodníky i stát. Stát i zaměstnavatelé zase okrádají lidi, a tak to jde stále donekonečna. Podívejte se, jak často lidé kradou myšlenky druhých a vydávají je za vlastní poznání i vlastní životní zkušenost atd.
9. přikázání
Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často neříkáme pravdu, a tím druhým lidem ubližujeme i škodíme (různé pomluvy, lži, intriky, překrucování pravdy, házení viny na druhé atd.).
10. přikázání
Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po jeho ženě…, ani po ničem jiném, co patří tvému bližnímu.
Má poznámka: Podívejte se však, jak často lidé vstupují do vztahů nebo je udržují jen kvůli penězům, jistotám, blahobytu nebo majetku.
Podívejte se, jak často lidé touží získat to, co druzí pracně vybudovali (firmu, bydlení, pozemky, společnost…).
Podívejte se, jak často lidé touží po osobách, které jsou zadané někde jinde, a neváhají přebírat partnery i svým nejlepším přátelům nebo rodinným příslušníkům. Atd.
Na internetu i v knihách naleznete tolik výkladů tohoto desatera, že z toho můžete být časem doslova zmatení, pokud byste tomu příliš podléhali. Proto naslouchejte své intuici i svému svědomí, a pokud svému vnitřnímu vedení budete správně naslouchat, dovede vás vždy k tomu, co správné je. To, co naleznete, nikomu nevnucujte, ani se s nikým o svých pravdách nepřete. Vždy se jimi ale důsledně řiďte a pokud je budou chtít od vás slyšet i druzí, pomozte jim.
Lidé různých vyznání se neustále dohadují jako malé děti o podobě těchto sdělení, místo aby pochopili pravou podstatu těchto přikázání a jimi se pak v tichosti řídili. Jste-li rozumní, snažte se tomuto dětinskému přetahování alespoň vy sami vyhnout.
Stejně nicotné je i to, dohadujeme-li se neustále o tom, zda Bůh existuje nebo ne, nazýváme-li ho Bohem, Alláhem nebo jakkoli jinak, protože ani toto není ve skutečnosti důležité. Důležitá víra ve vyšší spravedlnost i to, abychom pochopili, jak se máme v životě chovat, a neustále jsme podle toho žili.
11. přikázání
Milujte své bližní jako sama sebe. (Tento bod v přikázáních není, často se ale jako přikázání uvádí.)
Má poznámka: Podívejte se však, jestli všechny své bližní skutečně milujete upřímnou láskou a jestli milujete a ctíte i sebe samé. Velmi často nedodržujeme ani jedno, ani druhé. Lidi milujeme jen některé, a upřímnou láskou už vůbec ne, a sami sebe se doslova milovat bojíme, aby o nás lidé neřekli, že trpíme sebeláskou. A tak raději sami sebe i své potřeby potlačujeme a odsouváme je donekonečna stranou.
Milovat své bližní neznamená milovat jen svou rodinu, partnery, děti nebo přátele, ale všechny živé bytosti.
Tato přikázání nemusíte vnímat jako nějaké příkazy, ale jako moudrá doporučení, která vaši životní cestu i váš vývoj výrazně usnadní, budete-li se jimi poctivě a důsledně neustále řídit.
Nyní se obraťte ke své intuici i ke svému svědomí a zamyslete se poctivě nad tím, jestli alespoň některý z následujících bodů skutečně důsledně dodržujete.
Pokuste se také vyhodnotit vlastním úsudkem, kam asi může směřovat budoucnost světa, budeme-li žít i nadále tak, jak žijeme.
– budeme-li donekonečna podvádět nebo krást,
– budeme-li donekonečna lhát (sobě i druhým),
– budeme-li se donekonečna vyhýbat poctivé práci,
– budeme-li se stále za něčím honit a nedokážeme pravidelně vypnout ani odpočívat,
– budeme-li donekonečna přelétaví, nevěrní nebo promiskuitní,
– budeme-li donekonečna ovlivnitelní, manipulovatelní a sami v sobě málo pevní,
– budeme-li upřednostňovat jen povrchní život a povrchní hýření,
– bude-li nám chybět úcta k rodičům, k druhým lidem, k přírodě, k celému vesmíru i k samotnému
Bohu,
– bude-li nám chybět vlastní sebeúcta,
– budeme-li donekonečna falešní nebo křiví,
– budeme-li stále jen toužit po majetku druhých, aniž bychom se také sami o něco přičinili,
– budeme-li donekonečna lhostejní (k nespravedlnosti, k lidskému utrpení, k zabíjení, k dění
v našem blízkém okolí i k dění ve světě),
– budeme-li si vytvářet jen samé falešné modly a klanět se domnělým autoritám, místo abychom se
obraceli k Bohu samotnému a jeho zákony jsme ctili,
– budeme-li se zajímat jen o vlastní prospěch a budoucnost světa nám bude lhostejná atd.
Kam si myslíte, že může svět dojít, když budeme v těchto postojích pokračovat?
Osobně je mi velmi líto, když vidím, jak k vyšším pravdám stále lehkomyslně přistupujeme nebo se jim dokonce vysmíváme. Já sama s tím nic zásadního neudělám, protože cestu k nim musí najít každý sám. Já je mohu jen připomínat a k jejich dodržování neustále nabádat.
Tento text je z knihy Cesta duchovního rozvoje, kterou seženete na mém webu.
