Jmenuji se Miroslava Holoubková.
Narodila jsem se 10. 4. 1964 a v současné době je mi 62 let.
Jsem autorka i vydavatelka 11 knih zaměřených na osobní a duchovní rozvoj a oblast astrologie, a poskytuji i různé druhy poradenství (psychologické, partnerské, astrologické, duchovní, pracovní, v oblasti zdraví atd.).
Vlastnímu seberozvoji se věnuji již 36 let, a 29 let pomáhám i druhým lidem s jejich životy i posuny v životě.
Co je má cesta
Má cesta je cesta duchovní realizace, a cesta služby lidem i Bohu.
Můj život není postavený na honbě za kariérou, penězi ani požitky, a požitky jakéhokoli druhu mě vůbec nezajímají.
Naprosto zásadní je pro mě vlastní seberozvoj (duchovní, charakterový i vědomostní), a pomoc lidem, kteří chtějí svůj život též uzdravit.
Svou práci nesmírně miluji, a nedovedu si vůbec představit, že bych se zabývala něčím jiným.
Vaše cesta může být jiná. I na vaší cestě vám ráda pomohu, budete-li o mou pomoc stát.
Jak jsem se dostala k práci, kterou dělám
V devatenácti letech jsem se vdala (aniž bych musela). Byla to doba, kdy se lidé brali okolo dvaceti let. V roce 1984 se nám narodil syn Zdeněk. Mezitím jsme začali stavět s manželem dům. V roce 1986 se nám narodil syn Pavel.
Na stavbě i v domácnosti jsem se hodně nadřela v domnění, že až dům dostavíme, začneme mít konečně více času na děti i na sebe.
V mých 26 letech (rok 1990) se ale naše manželství rozpadlo (krátce po nastěhování do nového domu), a zůstala jsem se dvěma syny, kterým bylo v té době 3 a 5 let, sama.
Rozpad manželství mě hluboce zasáhl, protože jsem ho ani v nejmenším nečekala, a převrátil můj život doslova na ruby.
Co následovalo
Když jsem se z této rány vzpamatovala, začala jsem intenzivně přemýšlet nad tím, proč k tomu všemu došlo včetně toho, jaké jsme dělali oba chyby a zda se jim nedalo předejít, a tím jsem se dostávala k oblastem, jimž se věnuji dodnes.
Tuto cestu hledání jsem pojala velmi vážně a zodpovědně.
- Hodně jsem přemýšlela i četla knihy, které jsem si intuitivně sama vybírala.
- Čistila jsem si mnoho záležitostí ze svého dětství i z pozdějších let života, a dokonce i z minulých životů. A nejen to.
- Dlouhé roky jsem poctivě pracovala na vlastní povaze i postojích, abych vše nesprávné ze svého jednání odstranila, a schopnosti, které mi byly dány, jsem naopak dál rozvíjela.
A takto na sobě pracuji stále. Kdo se domnívá, že po pár letech práce na sobě je s prací na sobě u konce, ten zažije dříve nebo později velké zklamání.
Vlastní vydavatelství
Vlastní vydavatelství jsem založila v roce 2001, takže si všechny knihy vydávám sama.
Minulé aktivity
V minulosti jsem publikovala v různých časopisech.
Vedla jsem také mnoho let víkendové vzdělávací kurzy. Jejich činnost jsem ale ukončila, protože jsem se chtěla věnovat víc osobním konzultacím i psaní knih, a také proto, že dostávaly zabrat mé hlasivky, kdy jsem hovořila celé víkendy od rána do večera.
Rodinný život – současnost
Synům je v současnosti 39 a 41 let, žijí již svůj život a já děkuji neustále Bohu, že mi takové děti seslal. Své syny nesmírně miluji, i když jim to denně neříkám.
Mám také již tři krásná vnoučata – Kubíčka, Matýska a Klaudinku, která mám také moc ráda.
V roce 2003 jsem se seznámila se svým druhým mužem Pavlem, s nímž žiji již 23 let.
Manžel je člověk poctivý a slušný, a těchto vlastností si na něm velmi vážím.
Pod fotogalerií naleznete další informace o mé povaze i o mých sklonech.
Miroslava Holoubková – fotky rodina
Informace k mé povaze
Zmíním jen některé sklony
Jsem hluboce přemýšlivá, o všem přemýšlím vlastní hlavou a do veliké hloubky a nikdy slepě nepřebírám žádné informace, i kdyby mi je předkládali sebeznámější odborníci.
Mám velmi dobrou schopnost pozorování i vyciťování.
Jsem velmi dobrý analytik. Zkoumám do veliké hloubky vnější dění i procesy odehrávající se v lidském nitru a umím dávat jednotlivé situace do souvislostí.
Pochopila jsem vlastním úsilím vyšší zákonitosti, podle nichž funguje život, i příčiny různých potíží.
Vidím jasně co nefunguje v jakékoli oblasti života i proč to nefunguje, i co je třeba dělat jinak, aby to fungovat začalo. Když člověk nevidí jasně co nefunguje i proč to nefunguje, nemůže danou oblast ani změnit.
Jsem velmi trpělivá, důsledná a zásadová, a ani sebevětší překážky mě nikdy nedonutily uhnout z cesty, o níž jsem jednoznačně přesvědčená, že je to cesta správná, protože vím, k čemu by to vedlo.
Jsem velmi pracovitá, čistotná i pečlivá (doma i v zaměstnání) a nikdy žádnou práci neodbývám.
Dobře vařím i peču, a neustále i něco zavařuji, ale po celoživotní práci v tomto směru mě tyto aktivity již nebaví. Přesto je stále dělám, protože manžel je rád, že má domácí stravu a doma je neustále i něco upečeno i zavařeno.
Umím si velmi dobře organizovat svůj čas i život ve všech oblastech.
Žiji skromně, umím velmi dobře zacházet s penězi, a od svých 19 let si vedu pečlivé účetnictví na vše.
Každé své jednání posuzuji vždy z pohledu nejvyšší morálky i svědomí, a to dělám dříve, než se nějak zachovám.
Mé další sklony
Jsem odpůrce jakékoli povrchnosti v čemkoli.
Nemám ráda faleš, intriky, podvody ani křivost, a jakmile se s těmito sklony u někoho opakovaně setkám, ztrácím potřebu se s takovým člověkem dál stýkat, a je mi úplně jedno, co si o mém rozhodnutí i jednání myslí.
Nemám ráda nespravedlnost ani jakékoli využívání, ať to dělá kdokoli komukoli.
Při nedorozuměních vždy komunikuji a mám potřebu vždy v dobrém vykomunikovat co se stalo, abychom se navzájem pochopili. Jakmile ale druhá strana odmítá komunikovat, a to opakovaně, stáhnu se a žiji dál podle vlastních zásad, a další jednání (ani život) druhého mě již nezajímá.
Jakmile kdokoli odmítá vidět vlastní chyby a dává neustále najevo, že problém je ve vás, reaguji stejně jako v předchozích případech.
Poznámka: Vlastní chyby si dokážu vždy sama přiznat, a vždy se dokážu okamžitě omluvit, pokud bych někde nejednala tak, jak bych měla.
Nejsem moc společenský člověk. Můj život je zaměřený na hluboké zkoumání života, na hlubokou práci na sobě a na pomoc lidem s tím samým rozvojem, a nemám chuť zabývat se přízemními diskusemi o ničem, které navíc nikam nevedou, ani aktivitami, které člověka nikam neposouvají.
Lidmi se moc neobklopuji také proto, protože ani (rodinu, sousedy ani přátele) nezajímá mé zaměření, a hluboké diskuse o životě i postojích lidí k životu vnímají jako ztrátu času.
Tímto nedávám najevo, že jsem lepší než druzí. Tímto dávám jen najevo, k čemu tíhnu já sama.