O mně

Vyrůstala jsem v obci Středokluky poblíž Lidic. Jsem ze tří dětí nejstarší.

Tatínek pracoval jako letecký mechanik na letišti Praha-Ruzyně. Maminka pracovala u hasičského sboru na letišti Praha, kde jezdila se sanitním vozem.

Rodiče měli kromě svého povolání i pole a zahradu o rozloze jeden a půl hektaru, takže jsme musely doma i na zahradě hodně pomáhat. Vyrůstala jsem v rodině, kde byla na prvním místě práce a povinnost, ale také poslušnost. Tatínek byl navíc hodně přísný a příliš se s námi nemazlil. Sebevědomí jsem měla vlivem výchovy nulové.

V devatenácti letech jsem se vdala (aniž bych musela). Byla to doba, kdy se lidé brali okolo dvaceti let. V roce 1984 se nám narodil syn Zdeněk. Mezitím jsme začali stavět s manželem dům. V roce 1986 se nám narodil syn Pavel.

S manželem jsme věnovali veškerý čas dětem a stavbě domu a na nic jiného jsme čas již neměli. Já jsem kromě různých vyřizování a práce na stavbě vařila celé čtyři roky řemeslníkům, protože jsem tomu byla naučená ze své rodiny, a do toho jsem se starala o syny.

V roce 1989 jsme dům dostavěli a v prosinci téhož roku jsme se do něho nastěhovali. O dva měsíce později jsem se nečekaně dozvěděla, že se můj manžel stýká již rok s naší známou, což byl pro mě obrovský životní šok. V tom okamžiku se mi zhroutilo vše, na čem jsem stavěla a pro co jsem žila, a to byla rodina. Na stavbě i v domácnosti jsem se hodně nadřela v domnění, že až dům dostavíme, začneme mít konečně více času na děti i na sebe. Najednou ale bylo vše jinak a během tří měsíců se naše manželství rozpadlo.

V té době mi bylo 26 let a synům 3 a 5 let. Rozpad manželství mě hluboce zasáhl, protože jsem ho ani v nejmenším nečekala, a převrátil můj život doslova na ruby.

Když jsem se z rozpadu manželství trochu vzpamatovala, začala jsem se intenzivně zajímat o to, proč k tomu všemu došlo včetně toho, jaké jsme dělali oba chyby a zda se jim nedalo předejít, a tím jsem se dostávala k oblastem, jimž se dnes věnuji: partnerské vztahy, práce s povahou, astrologie, numerologie, regresní terapie, duchovní rozvoj atd.

Po sedmi letech studií ve zmíněných oblastech jsem opustila zaměstnanecký poměr ve výpočetním středisku a v roce 1997 jsem si otevřela vlastní poradnu. Tento krok mi všichni rozmlouvali, včetně mé rodiny, a někteří lidé se mému rozhodnutí dokonce i opovržlivě smáli. Přesto jsem tento krok učinila, protože jsem cítila srdcem, že chci touto cestou jít. Tato cesta nebyla snadná, protože jsem po ní šla sama bez jakékoli podpory, a zažila jsem i časté házení klacků pod nohy. Přesto jsem na této cestě vytrvala.

Nyní je to již 26 let co jdu touto cestou profesně. Za tu dobu jsem napsala jedenáct knih, a pomáhám lidem s jejich rozvojem i formou osobních konzultací, a toto vše mě hluboce naplňuje.

V roce 2001 jsem si založila i vlastní vydavatelství, takže si všechny knihy vydávám sama.

V minulosti jsem publikovala v různých časopisech. Tuto činnost jsem ale ukončila pro velkou pracovní vytíženost, a také proto, že jsem neměla čas na psaní knih.

Vedla jsem také mnoho let víkendové vzdělávací kurzy. Jejich činnost jsem též ukončila, protože jsem se chtěla věnovat víc osobním konzultacím i psaní knih, a také proto, že dostávaly zabrat mé hlasivky, kdy jsem hovořila celé víkendy od rána do večera.

Dnes je to již 33 let od doby, kdy jsem na tuto cestu nastoupila, a s naprostou jistotou mohu říci, že jsem tohoto rozhodnutí nikdy nelitovala.

Synům je v současnosti 36 a 38 let, žijí již svůj život a já děkuji neustále Bohu, že mi takové děti seslal. Mám také již tři krásná vnoučata Kubíčka, Matýska a Klaudinku, které též velmi miluji.

V roce 2003 jsem se seznámila se svým druhým mužem Pavlem, s nímž žiji již 20 let. Je to muž, jehož si velmi vážím, protože je to člověk hodný, slušný, poctivý a spolehlivý, který se chová od začátku našeho vztahu tak, jak by se měl dospělý, vyzrálý člověk chovat.

A protože jsme si za dobu našeho společného soužití ověřili, že dokážeme jednat oba ve všech životních situacích poctivě, vyzrále a čestně, i v dobách, kdy mezi námi nebylo vždy vše v pohodě, umocnili jsme náš vztah dne 11. 11. 2016 sňatkem.

Můj život není postavený na honbě za kariérou, penězi ani požitky. Mými prioritami je rodina a co nejlepší pomoc lidem, kteří potřebují poradit se sebou i se svým životem. Svou práci nesmírně miluji a nedovedu si vůbec představit, že bych se měla zabývat něčím jiným.

V oblasti osobního a duchovního rozvoje i v oblasti astrologie jsem nenavštěvovala žádné školy, kurzy ani soukromé učitele. Přesto se vzdělávám neustále sama již 33 let.

Vedení druhých lidí jsem nevyhledávala proto, protože se dokážu učit velmi dobře sama z knih i ze životních zkušeností.

Navíc mám jasné představy o tom, čemu se chci učit, jak chci k učení přistupovat i kam chci dojít. Proto mi nevyhovuje vedení někým jiným.

Nepodléhám také nikdy názorům druhých lidí ať hlásají cokoli nebo jsou sebevíc vzdělaní, a nešířím ani ničí myšlenky.

Kdybych šířila myšlenky druhých lidí, nebylo by to mé poznání, ale jejich, a takové poznání nemá nikdy velkou cenu.

Proto spoléhám vždy na vlastní myšlení, zkušenosti i intuici a dodnes nelituji toho, že jsem tento přístup zvolila, protože když dnes něco sděluji, nepochybuji ani v nejmenším o tom, že to tak skutečně je i funguje, protože to mám ověřené letitou každodenní zkušeností i praxí.

Více o sobě psát nebudu, protože ať o sobě napíšu cokoliv, nejvíce vám o mně napoví má tvorba nebo osobní setkání. Teprve tím zjistíte, kdo jsem i co vám mohu poskytnout.