Duchovní rozvoj

Duchovní rozvoj je nejvyšším stupněm vzdělání, protože nás učí pravdě a čistému životu a vysvobozuje nás z mnoha problémů.

V této oblasti se musíme naučit mnoha věcem, které na úrovni psychologie, osobního rozvoje ani koučinku plno laiků ani terapeutů vůbec neřeší.

Jedním z úkolů v této oblasti je osvobodit se z mnoha iluzí, v nichž neustále žijeme. Bohužel nevědomost lidí o životě a jeho fungování je tak obrovská, že si to vůbec nedovedete představit.

Dalším z úkolů je, naučit se jednat ve všech oblastech života naprosto poctivě a čestně, a nejen tehdy, když se nám to hodí, nebo když nás někdo sleduje.

Závislosti jsou dalším tématem, s nímž budeme muset něco udělat.
Podívejte se jen krátce, na čem všem jsou lidé stále závislí: na penězích, kariéře, na svém těle i vzhledu, na druhých lidech, na alkoholu, lécích, sexu, na přežitých názorech, jichž se nedokáží stále zbavit, na svých majetcích, na nesprávných zvycích, na svých titulech i na tom, aby byli neustále někde vidět, na internetu i mobilech a mnoha dalších bodech.

A učit se musíme i pokoře.
Jedním z projevů pokory je, že neodsuzujeme nic, čemu sami ani v nejmenším nerozumíme, a nehodnotíme nikoho, s kým jsme se nikdy osobně nesetkali a vůbec nic o něm nevíme (o jeho povaze, životě ani schopnostech). Také si nemyslíme, že jsme víc než druzí, ani že naše názory jsou jediné správné.

Duchovní rozvoj, poradna

Součástí duchovní cesty je i práce s vnitřní energií. Já s ní pracuji skrze meditace, modlitby, psychoanalýzu, regrese i práci s čakrami.

A naučit se musíme odolávat i útokům druhých lidí i útokům temných sil. A věřte mi, že takových útoků zažije každý, i na duchovní cestě, mnoho. Nejde jen o útoky vnějších sil. Útočit na nás mohou neustále i naše vlastní slabiny a jen na nás bude záležet, zda jim podlehneme nebo ne.

Naším dalším úkolem je, naučit se jednat tak, aby náš duch začal vládnout nad hmotou, a ne aby tomu bylo naopak.

Ovládají-li nás pouze naše smysly, které stále něco chtějí a nedokáží si nic odříci, pak nemůžeme hovořit o tom, že náš duch vládne nad hmotou. Jediné, co se děje je to, že jsme víc otroky svých tužeb než svobodnými bytostmi.

Ani myšlení, má-li nízkou úroveň, není známkou vlády ducha nad tělem.

Proto jedině vědění prodchnuté duchovní moudrostí a život žitý v souladu s duchovními pravdami nás může zbavit mnoha problémů a dovést nás ke konečnému cíli.

Naučit se toho musíme mnoho, chceme-li duchovně růst.

Kdo sám sobě ani duchovním zásadám dobře nerozumí, je to jako by vědomostmi o životě zůstával na úrovni základní nebo střední školy. Kdo chce však život skutečně zvládat, nebo chce nějak pomáhat druhým, nemůže ustrnout na těchto nižších úrovních znalostí, protože s nedostatečnými znalostmi nemůže nikdo daleko dojít.

Jak se pozná pravý duchovní učitel

Pravý duchovní učitel je vzorem lidem, které učí nebo je vede, a to znalostmi, způsobem života i jednáním.

Pravý duchovní učitel učí zásadám, které lidi z problémů skutečně osvobozují, a ne je v nich donekonečna dál udržují.

Pravý učitel vede každého k tomu, aby zásady, jimž se teoreticky naučil, zvládal i v praxi. Teorii někteří lidé již chápou. V praxi ale zvládá duchovní zásady jen málokdo. Počítá se však vždy jen skutečné zvládnutí čehokoli.

Pravý duchovní učitel vás nikdy nepovede k tomu, abyste se poutali čímkoli na hmotu, protože vlivem závislosti na hmotě budete nuceni se do hmoty neustále vracet formou opakovaných zrození, kde vás budou čekat jen další problémy. Týká se to závislosti na svém těle i vzhledu, závislosti na penězích i majetcích, závislosti na nakupování i požitcích tohoto světa, závislosti na sexu atd.

Pravý duchovní učitel nikdy nikoho k ničemu z toho nevede, protože si uvědomuje, že skutečné svobody ani spokojenosti tím nikdo nedosáhne.

Šrí Juktéšvar

Pravý duchovní učitel nebude nikdy dělat to, co chcete vy, ale bude vždy dělat vše, aby vás vedl cestou, o které ví, že je skutečně správná.

Bohužel, lidmi jsou většinou více přijímáni ti, kteří slouží spíš lidem než pravdě, protože takoví učitelé vědí, že lidem jsou vždy příjemnější pohodlnější cesty, i kdyby vedly do pekel. Přísný a důsledný učitel, který žije podle nejvyšších zásad, ale takové cesty nikdy nevolí, a hned od začátku dělá vše proto, aby podpořil co nejvyšší možný duchovní růst těch, které vede.

Na obrázku je jeden z mých duchovních vzorů Šrí Juktéšvar. Mezi další takové vzory patří Láhirí Mahášaj, Svatá Terezie a další bytosti, které obdivuji kvůli tomu, co uměli i jak žili. V dnešním materiálním světě byste takové bytosti jen těžko hledali.

Sama pro sebe jsem nikdy žádné vnější učitele nehledala, protože jsem vždy věřila hluboce tomu, a věřím tomu dodnes, že svého učitele mám ve svém nitru. Proto se podřizuji pouze radám i vedení svého nitra, protože toto vedení mě nikdy nezklamalo, pokud jsem se jeho radami řídila. A velkou inspirací pro mě byly i životy těchto mistrů, které jsem jmenovala, i mnoha dalších, které jsem nezmínila.

Závěr

Duchovní proměnou neprocházejí jen někteří. Procházíme jí všichni, buď vědomě nebo nevědomě.

Dokonalosti ale dosáhnou jen lidé hluboce přemýšliví, trpěliví, disciplinovaní, pokorní, poctiví, lidé laskaví a obětaví…

Pokud se dostatečné množství lidí včas duchovně probudí i změní, pak mohou ze světa zmizet i nemoci, chudoba, hlad i války. Bez změny dostatečného množství lidí k této změně nemůže nikdy dojít. Změní se jen jednotlivci, ne ale celek.

Budete-li se chtít na této změně podílet, ráda vám pomohu.

Chcete se objednat?

Miroslava Holoubková

Zobrazit mé knihy

Chcete-li začít studovat mé knihy, nečtěte jen knihu, kterou si vyberete. Čtěte většinu mých knih, protože informace v různých knihách na sebe navazují, a je třeba chápat i zvládat vše jako celek.

Vzdělávání v této oblasti nabízím i terapeutům a učitelům, kteří lidi vedou nějak životem.

Všichni jsme součástí většího celku

Píšu o tom v úvodu knihy „O svém životě si rozhodujeme sami”.  Jsme součástí rodiny, různých vztahů i spolků, měst, národů i rasy, ale také přírody, planety, galaxií atd.

Aby mohl tento celek správně fungovat, musejí se na jeho chodu podílet zodpovědně všechny jeho části.

Protože jsme ale z této spolupráce vlivem svého jednání vypadli, bloudíme nyní odděleni od této jednoty a divíme se, proč se nám stále nedaří.

Vesmír

Nedaří se nám proto, protože vidíme jen sami sebe, a co bude s druhými, s přírodou, se světem, s touto planetou atd., to nás vůbec nezajímá. Nebo nás to opravdu vážně zajímá? Víc než péče o vlastní vzhled, kariéru, peníze, požitky atd.?

Uvedu jeden příklad
Dokonce i své vlastní tělo neustále zanedbáváme. Přitom ho potřebujeme nutně k tomu, aby se náš duch zde mohl bez problémů rozvíjet.

Všechny naše buňky i orgány pro nás neustále neúnavně pracují, a my to bereme neustále jako samozřejmost. I ony jsou totiž součástí celku, o němž jsem psala.

Jednou ale i tyto složky našeho těla řeknou dost a začnou se bouřit, protože je svými přístupy neustále ničíme i zanedbáváme (špatnou stravou, ponocováním, přetěžováním, stresy, nezvládanými emocemi, způsoby myšlení i způsoby jednání atd.).

Když to  nastane, divíme se, jak si naše tělo mohlo dovolit selhat a přestat fungovat. Že jsme ale nefungovali celé roky my a na své tělo jsme neustále kašlali, to si málokdy přiznáme a málokdy se snažíme své nesprávné postoje napravit.

Jediné, co děláme je, že si dojdeme na vyšetření nebo pro nějaké léky, a dál pokračujeme v devastování svého těla, které nám celou dobu v tichosti a bez nářků sloužilo.

Až jednou všechnu tu zátěž, kterou jsme na něj nakládali, přestane zvládat, a toto selhání pohltí i nás. Proto lidé mají infarkty, cukrovky, žaludeční potíže, rakoviny i mnohé jiné nemoci.

A právě neznalost těchto zákonitostí i nedostatek kvalitní práce s vlastním nitrem lidi od zdravého a naplněného života stále vzdaluje.

A stejné zásady platí pro vše v životě. Vše, co v životě vykonáme, se odrazí na celku. I to, co nevykonáme, a třeba bychom to vykonat měli.

Chcete-li aby svět začal fungovat lépe, budete muset začít obracet svou pozornost do vlastního nitra, a budete muset ze svých postojů postupně odstraňovat vše, co kvalitní spolupráci i soužití s celkem narušuje.

A to je velmi dlouhá a namáhavá práce, kterou vydrží jen lidé ve víře skutečně pevní. Ostatní s touto prací začnou a za pár týdnů nebo měsíců své snažení vzdají.

Když ale nejste na takovou práci sami, mnohem lépe tímto vývojem projdete. Proto lidem nabízím svou pomoc, které se věnuji téměř třicet let.

Krátké texty pro inspiraci

V následující části naleznete pár mých textů pro inspiraci. U myšlenek jiných lidí uvádím vždy jméno autora citátu.

Tyto krátké texty nemohou nikdy nahradit cílenou a systematickou práci na sobě, kterou poskytuji jen v knihách a v mé poradně.
V knihách poskytuji vysvětlení, které jde do hloubky, i návody a postupy, abyste věděli, jak práci na sobě i přístup k životu uchopit.

„Kdybychom pomohli doufat jen jednomu jedinému člověku, pak naše práce měla smysl a nežili jsme nadarmo."
Martin Luther King
„Neptejte se, co může vaše země udělat pro vás, ale zajímejte se o to, co můžeme všichni společně udělat pro svobodu člověka." Citát jsem lehce upravila.
John Fitzgerald Kennedy
Nečekejte na to, že někdo jiný vyřeší vaše problémy. Vyřešit je budete muset vždy jen vy sami. Pomůže vám s tím dobré sebepoznání a postupné a hluboké odpoutávání se ode všeho, co je v rozporu s vyšším řádem světa.
Vždy si jděte svou cestou, a ne cestou, kterou vám schválí rodina, přátelé nebo společnost. Abyste ale na této cestě uspěli, musíte již ve chvíli volby vědět, která z cest je pro vás skutečně správná.
Pokud vám nevyhovuje, v jakém stavu je svět, začněte dělat něco proto, aby začal fungovat jinak. Všichni tu možnost máme.
Budete-li věřit jen tomu, co si můžete vědecky ověřit, nebo tomu, že tento život je jediný život který žijete, pak se budete duchovně posouvat někam velmi pomalu, a možná ani to ne.
Budete-li vnímat sami sebe jen jako hmotu, bude vás hmota vždy svazovat, protože jí budete věnovat veškerou svou pozornost a nebudete ji chtít ani na konci života opouštět. Začnete-li o sobě uvažovat jako o duchu, jímž ve skutečnosti jste, jehož úkolem je dosáhnout jednoty se Stvořitelem, začnete konečně hledat cestu, jak hmotu překročit i jak se z pout pozemského sevření osvobodit, protože jednou zjistíte, že zde budete nacházet jen bídu, strach, bolest, nerovnost, nemoci i válčení, ať se sem budete vracet kdykoli i v dalších zrozeních. Knihy, které jsem napsala, ukazují cestu, jak můžete toto hmotné sevření překročit.
Pozemský život je obklopen vlivem nevyspělosti mnoha lidí mnoha iluzemi, lhaním i klamy. Proto jedním z našich úkolů je tyto klamy prohlédnout a osvobodit se od nich. Uvedu jedno z obrovského množství klamných tvrzení. Například věta „Prach jsi a v prach se obrátíš". Tento názor není vůbec pravdivý, protože v prach se obrátí pouze naše fyzické tělo při svém rozkladu v tomto hmotném světě až z něj jednou budeme odcházet. Naše pravá podstata ale žádným prachem není a nikdy se v prach nepromění. Naší pravou podstatou je duch, a ten je nehmotný a navždy nesmrtelný. Proto je zbytečné bát se umírání, a je i zbytečné hledat léky na nesmrtelnost, protože nesmrtelní již ze své podstaty navždy jsme.
Nejsme zde proto, abychom byli otroky hmotného světa, nebo svého fyzického těla a jeho smyslů. Jsme zde proto, abychom kultivovali své myšlení, svou komunikaci, své emoce i svého ducha, a fyzický svět a fyzické tělo nám přitom slouží jako učitelé.
Pokud se na cestu duchovního rozvoje vydáte, může se vaše situace navenek dočasně zhoršit. Tím se nenechte nikdy odradit. Život vás tím jen zkouší, zda myslíte tuto cestu vážně. Prožili to mnozí, a prošla jsem si tím i já. Pokud své postoje skutečně uvádíte do souladu s vyššími zákony, z dlouhodobého pohledu porostete, zatímco lidé kolem vás budou žít dál v chaosu i marnosti svých životů.
Při duchovní práci na sobě nikdy nediktujte Vyšší moci, co vám má sesílat ani jak má postupovat. Vyšší moudrost ví lépe než my, co skutečně potřebujeme. Proto jen člověk skutečně hluboce věřící i oddaný s pokorou přijímá zkoušky které k němu přicházejí, a snaží se jimi projít se ctí.
Boha nezajímají naše diplomy ani to, kolika kurzy jsme prošli. Zajímá ho jen to, zda životu i sami sobě dobře rozumíme, zda život kvalitně zvládáme a zda jsme kvalitním přínosem světu ve všem co v něm existuje (lidem, zvířatům, rostlinám, půdě, ovzduší, vodním zdrojům...). Pokud toto zvládáme, získáme jeho ochranu, pomoc i vedení.
Myslíte-li duchovní rozvoj vážně, přestaňte se stydět za to v co věříte, ať je to víra v Boha nebo v nějakou duchovní metodu, a víru v to otevřeně vyjadřujte, i když se vám budou lidé vysmívat nebo vás budou zavrhovat. Pevná víra je též známkou vážného zájmu.
Nikdy se neklaňte žádným pozemským autoritám, i kdyby je okolní svět prohlašoval za sebevíc svaté. Obracet byste se měli především do vlastního nitra, kde naleznete všechny pravdy i vyšší duchovní vedení.
Chcete-li duchovně růst, nezaměňujte nikdy pravdu za nic jiného a buďte vždy pravdiví sami k sobě, k druhým lidem i k životu jako celku.
Pokud již duchovní cestou jdete, přiznejte si poctivě, kolik času denně nebo týdně poctivému duchovnímu růstu věnujete, aniž by to byla jen povrchní hra na duchovno, jíž se prezentujete před vnějším světem.
Moudrost nezískáte po přečtení pár knih, po návštěvě pár kurzů ani po poslechu pár videí. Moudrost je výsledkem celoživotní poctivé práce na sobě, kdy žijete v praxi to, čemu jste se v moudrých knihách naučili, i schopnosti překonávat správným způsobem překážky, které vám život do cesty postaví.
Získáte-li nějaké duchovní schopnosti bez poctivé práce na sobě, budou to schopnosti pochybné, které nikomu nepomohou. Jen jimi zmatete a možná i ublížíte lidem, kteří chtějí duchovně růst, nedokáží ale zatím rozlišit, kdo jim skutečně pomůže a kdo ne. Ježíš kdysi řekl: „Když vede slepec slepce, padnou oba v jámu".
Duchovno nelze žít pouze rozumem, i když hluboké přemýšlení o životě i o sobě je důležité. Duchovno je nezbytné žít celou svou duší i veškerou láskou, kterou ze sebe dokážete dostat, a tuto lásku, která musí být opravdová a ne hraná, je třeba předávat dál lidem i světu kolem sebe (modlitbami, prosbami o dobro i uzdravení sebe i druhých, přímou pomocí i naprosto čistým životem).
Tvrdí-li vám někdo, jak je duchovně vyspělý, podívejte se, jak žije, a hned uvidíte, jak vyspělý skutečně je. Sledujte jeho názory, komunikaci i emocionální reakce na různé životní situace, sledujte, jakými lidmi se obklopuje, jak tráví svůj čas, jak se chová v práci i v soukromí i na jakých hodnotách staví, a mnohé další. Z toho získáte hned obrázek o jeho duchovní vyspělosti.
Při nemoci je třeba léčit mysl, psychiku i duši člověka, a ne pouze jeho fyzické tělo. Chce-li se nemocný trvale uzdravit, bude muset začít ctít mravní zásady a žít v souladu s nimi, bude muset změnit mnohé své názory, způsoby komunikace i emocionální reakce, bude muset zacházet jinak se svým časem, nastavit si jiné priority i hodnoty a mnohé další. V případě fyzické nemoci nemoc většinou ustoupí až jako poslední.
Nikdy neškoďte lidem, kteří škodí vám, protože v čem byste pak byli lepší než oni?
I když budete vědět mnohem víc než jiní, i žít mnohem poctivěji než jiní, lidé vám mohou vlivem své nevyzrálosti stále škodit. Na to buďte vždy připraveni a nenechte se tím nikdy odradit. Lidé škodili i Ježíšovi i mnoha jiným duchovně probuzeným lidem, a budou tak jednat i nadále, protože duchovně neprobuzených lidí je na světě stále dost. Takový je bohužel svět a člověk duchovně hledající i ten, kdo již někoho duchovně vede, se s tím musí umět vyrovnat. Docílí toho tím, že nebude sám v žádném případě propadat žádným vnitřním negativním stavům ani vnějším negacím, a bude mít stále na paměti cíl, k němuž jde.
Máte-li v sobě skutečnou víru, pak nikdy nezpochybníte Boží spravedlnost.
Mnozí lidé pláčou nad svou bolestí i nad stavem světa. Už ale tolik nepláčou nad svou nevědomostí i neochotou se sebou skutečně něco poctivě dělat.
Má smysl být dobrým člověkem ve světe plném intrik, nepoctivostí, lží, agresí i zloby? Ano, smysl to má, a každý, kdo najde odvahu takto neustále žít, odejde jednou s hlubokým klidem ve své duši.
Nikdy se neřiďte určitými postoji jen proto, že jsou pohodlnější. Vždy se řiďte jen takovými postoji, které jsou skutečně správné, protože jen s těmito postoji v životě uspějete.
Pokud se duchovně rozvíjíte, zamyslete se nad tím, v jaké fázi vlastní duchovní cesty se asi nacházíte. – Dosáhli jste již vědomé jednoty s Bohem? Pokud ne, víte vůbec, jak jí dosáhnete, aniž byste hlásali jen nějaké teorie? – Dosáhli jste již fáze moudrosti? – Nacházíte se ve fázi používání kvalitního myšlení i vyhodnocování? – Nebo se nacházíte stále ve fázi nevědomosti, zmatenosti i otroctví svých emocí i vášní?
„Zmizelé životy všech lidí jsou temné s mnoha hanbami. Lidské chování je vždy nespolehlivé, dokud není zakotveno v božství. Všechno v budoucnu se zlepší, pokud nyní vynaložíte duchovní úsilí."
Šrí Juktéšvar