Mnozí lidé se o tyto oblasti vlastní povahy nezajímají, ani s nimi nic nedělají a pak se diví, že zažívají v životě deprese i pocity osamění, že nevidí v životě žádný smysl, že nevidí ze své situace východisko, že je trápí stále nějaké nemoci, že mají sebevražedné i vražedné sklony atd. Toto je horší případ toho, jak může člověk dopadnout, když se sebou v životě nic nedělá.
Jiní lidé si čtou o mysli i psychice různé knihy, nebo se dozvídají o těchto oblastech z přednášek, videí nebo jinými způsoby. Jakmile ale informace získají, jakékoli další snažení v těchto směrech u nich končí. Vidím tyto přístupy dennodenně v mé poradně.
Práce s myslí i psychikou obsahuje mnoho kroků, které by měl člověk sám u sebe zvládnout.
- Je třeba odhalit své klady i slabiny v těchto oblastech, a je třeba začít s nimi dál pracovat, abychom klady dál rozvíjeli a slabin se jednou provždy zbavili.
- Je třeba naučit se mysl i psychiku různými metodami pravidelně zklidňovat (téměř denně).
- Je třeba naučit se správně učit.
- Je třeba naučit se kvalitně analyzovat i vyhodnocovat vše, čím se člověk zabývá.
- Je třeba naučit se spoléhat na vlastní závěry.
- Je třeba být u práce s myslí i psychikou velmi trpělivý.
- Atd. Je toho mnoho, co bych zde musela jmenovat.
Když se nenaučíme s těmito dvěma oblastmi správně zacházet, nebudeme mít nikdy klid.
Uvedu jeden příklad z mnoha
Pracovala jsem se ženou, která si brala vše velmi osobně a ze všeho se hroutila, zvlášť pokud se to týkalo jí samotné nebo její rodiny. Této ženě někdo doporučil, aby odříkávala pozitivní afirmace v tom smyslu, že je vše v pohodě, že bude vše dobré atd. Tato žena si tedy pozitivní afirmace odříkávala. Jakmile ale přišel další problém, byla opět psychicky zhroucená a na dně, protože pocit pohody, který očekávala, jí nevydržel a ona se kvůli tomu trápila.
Já se všeobecnými poučkami ani žádnými afirmacemi nikdy neřídím a používám vlastní metody práce s myslí i psychikou. Začala jsem se ženou pracovat a zjistila jsem, že si ve své mysli naprogramovala, že vše, co není pohoda, je špatně. Také si odříkávala pozitivní afirmace a byla třeba den v pohodě. Jakmile ale další dny přinesly nějaké problémy, zaskočilo jí to, protože očekávala, že by měla být pohoda vždy, a to jí pokaždé tak rozhodilo, že jakákoli pohoda vždy okamžitě zmizela.
Vysvětlila jsem jí, že stav trvalé pohody není možný, a není ani přirozeností zákonů života. Rovnováha spočívá v neustálém střídání kladných i záporných energií. A tak to funguje v celém životě. Proto očekávání trvalého stavu pohody není možné. Kdo takto uvažuje, žije v iluzi, která mu bude přinášet tak dlouho zklamání, dokud nepochopí, jak věci skutečně fungují. Proto život každého z nás obsahuje nejen chvíle pohody, ale i chvíle překážek a zkoušek, a čím lépe tyto zkoušky zvládáme, tím klidnější život žijeme, protože víme, jak na takové situace reagovat.
Když jsem toto vyslovila, viděla jsem, jak se této ženě ulevilo, protože jí došlo, že stav trvalé pohody není možný, a že to bylo jen její zbožné přání které jí vyčerpávalo, protože chvíle zkoušek a problémů vnitřně nepřijímala.
Na závěr jsem této ženě poradila, ať se dennodenně učí přijímat bez vnitřních negací i to nepříjemné, co život přináší, a neustále v klidu vyhodnocuje, co může v každé situaci která přijde dělat, a snaží se ji řešit s co největší poctivostí i moudrostí. A moudrost se jí odhalí vždy sama, když zachová klid a nebude se nikdy z ničeho hroutit.
U mnoha lidí jsem si také všimla, že používají neustále jen nějaké naučené poučky nebo vyslovují názory, které si někde přečetli, nejsou to ale závěry, k nimž by dospěli poctivým sebezkoumáním oni sami. Proto je tento postoj nikam neposouvá.
Práci s myslí i psychikou učím v knihách, které jsem napsala, a pomáhám s těmito oblastmi lidem i v mé poradně. Pokud se chcete opravdu někam posouvat, ráda vám pomohu.
Pěkný večer všem.
Miroslava Holoubková
