Mnozí lidé se o tyto oblasti vlastní povahy nezajímají, ani s nimi nic nedělají a pak se diví, že zažívají v životě deprese i pocity osamění, že nevidí v životě žádný smysl, že nevidí ze své situace východisko, že je trápí stále nějaké nemoci, že mají sebevražedné i vražené sklony atd. Toto je horší případ toho, jak může člověk dopadnout, když se sebou v životě nic nedělá.
Jiní lidé si čtou o mysli i psychice různé knihy, nebo se dozvídají o těchto oblastech z přednášek, videí nebo jinými způsoby. Jakmile ale informace získají, jakékoli další snažení v těchto směrech u nich končí. Vidím tyto přístupy dennodenně v mé poradně.
Práce s myslí i psychikou obsahuje mnoho kroků, které musí člověk sám u sebe zvládnout. Mnoho lidí bohužel nedokáže určit ani to, co dělají sami špatně. Proto používají různé všeobecně šířené poučky určené široké veřejnosti, které často vůbec nefungují ani nic neřeší, protože neodhalují skutečné příčiny potíží u jedince samotného.
Uvedu příklad:
Pracovala jsem se ženou, která si vše brala velmi osobně a ze všeho se hroutila, zvlášť pokud se to týkalo jí samotné nebo její rodiny. Této ženě někdo doporučil, aby odříkávala pozitivní afirmace v tom smyslu, že je vše v pohodě, že bude vše dobré atd. Toto je typický příklad všeobecně šířených pouček, které neřeší skutečné příčiny. Tato žena si tedy pozitivní afirmace odříkávala. Jakmile ale přišel další problém, byla opět psychicky zhroucená a na dně, protože pocit pohody, který očekávala, jí nevydržel a ona se kvůli tomu trápila.
Já se však všeobecnými poučkami nikdy neřídím a používám vlastní metody práce s lidmi. Začala jsem se ženou pracovat a zjistila jsem, že si sice neprogramuje předem ve své mysli, že přijde zase další problém (do této skupiny patří lidé, kteří již dopředu očekávají na základě svých programů, že přijde zase nějaká ťafka, překážka…).
Tato žena měla jiný problém. Ve své mysli si naprogramovala, že vše, co není pohoda, je špatně. Sice si odříkávala pozitivní afirmace a byla třeba den v pohodě. Jakmile ale další dny přinesly nějaké problémy, zaskočilo jí to, protože očekávala, že by měla být pohoda vždy, a to jí pokaždé tak rozhodilo, že jakákoli pohoda vždy okamžitě zmizela.
Vysvětlila jsem jí, že stav trvalé pohody není možný, a není ani přirozeností zákonů života. Rovnováha spočívá v neustálém střídání kladných i záporných energií. A tak to funguje v celém životě. Proto očekávání trvalého stavu pohody není možné. Kdo takto uvažuje, žije v iluzi, která mu bude přinášet tak dlouho zklamání, dokud nepochopí, jak věci skutečně fungují. Proto život každého z nás obsahuje nejen chvíle pohody, ale i chvíle překážek a zkoušek, a čím lépe tyto zkoušky zvládáme, tím klidnější život žijeme, protože víme, jak na takové situace reagovat.
Když jsem toto vyslovila, viděla jsem, jak se této ženě ulevilo, protože jí došlo, že stav trvalé pohody není možný, a že to bylo jen její zbožné přání které jí vyčerpávalo, protože chvíle zkoušek a problémů vnitřně nepřijímala.
Závěr
Na závěr jsem této ženě poradila, ať se dennodenně učí přijímat bez vnitřních negací i to nepříjemné, co život přináší, a neustále v klidu vyhodnocuje, co může v každé situaci, která přijde dělat, a snaží se ji řešit s co největší poctivostí i moudrostí. A moudrost se jí odhalí vždy sama, když zachová klid a nebude se nikdy z ničeho hroutit.
Práci s myslí i psychikou učím neustále i v knihách, které jsem napsala, a pomáhám s těmito oblastmi lidem i v mé poradně.
Pěkný večer všem.
Miroslava Holoubková
