Lidé dnešního světa mají k dispozici obrovské množství informací, z nichž mohou čerpat, ať jde o informace, které k nim přicházejí z jejich nitra, nebo o informace, které k nim přicházejí zvenčí (z okolního světa). Protože ale neumějí ani s jednou variantou správně pracovat, informace, které k nim přicházejí, se jim stávají spíš přítěží než pomocí. Navíc oba druhy informací, jak vnitřních, tak vnějších se mohou různě měnit, a to lidi též mate. Uvedu příklady.
Dnes něčemu pevně věříte a jste si jisti tím, že je to pravda. Dostanete ale jiné informace a najednou o tom, čemu jste bezmezně věřili, opět pochybujete. Hovořím stále o nitru. I v něm spolu mohou různé energie různě soupeřit a přetahovat se o to, která získá větší moc. Myšlení vytěsňuje cítění, emoce vytěsňují myšlení… Nakonec nevyhraje ani jedna strana, dokud člověk samotný i jeho energie nepochopí, že je třeba spolupracovat. A tomu je třeba se naučit.
To samé se děje mezi námi a vnějším světem. My sami něčemu věříme, a podle zásad, jimž věříme, žijeme (pokud víru v něco máme). Vnější svět na nás ale stále útočí svými energiemi a vnucuje nám své pravdy, ať to dělají rodiče, učitelé, partneři, přátelé, nadřízení, školitelé, koučové, politici, lékaři nebo kdokoli jiný. Dokonce i celý internet je zaplaven protichůdnými informacemi.
Bohužel přehlcenost informacemi i neschopnost jasného a rychlého vhledu ovlivňují i různí autoři (ať píší cokoli), protože nedokáží psát jasným a srozumitelným jazykem. Autoři hledí málo na to, aby jasně zdůraznili důležité informace, takže vy pak v textu nevíte, co má větší prioritu nebo na co je třeba dávat si obzvlášť pozor. Často také do textů vsouvají cizí a nesrozumitelná slova, která tam též vůbec nemusí být. Nebo podstatné informace zaobalují informacemi o ničem, v nichž se pak to podstatné ztrácí, a dělají i jiné chyby, které pochopení oddalují. Kvůli tomu pak čtenáři musejí hledat dál jiné formy podání, aby pravdu nalezli. Uvedu jeden příklad: Pokud sledujete pořad letecké katastrofy, všimli jste si možná, že piloti mají v letadle vždy příručku s návody co dělat, pokud by nastal jakýkoli problém. Bohužel občas narazí na informace, které jsou tak zmatené, že se v nich piloti nevyznají. Nebo důležité informace nejsou na první straně, a vlivem toho letadla havarovala a lidé v nich zemřeli. Jasné informace je třeba psát u návodů na cokoli. Také v knihách, v různých smlouvách i jinde. Dokonce i dopis, který někomu píšete a chcete, aby jeho podstatu pochopil, by měl být jasný a srozumitelný.
Pokud si s tím vším neumí člověk poradit a neví, jak to uchopit, oslabí ho to natolik, že se z toho psychicky nebo zdravotně zhroutí, nebo natolik sám vnitřně otupí, že ztratí jakoukoli schopnost vlastního jasného rozlišování i víru v to, že pravdu vůbec někdy najde. A z takových stavů se pak člověk hůře dostává. Velké množství lidí to pak řeší alkoholem, antidepresivy, drogami i jinými nevhodnými způsoby, které nic nevyřeší. Naopak celou situaci jen zhorší.
O přehlcenosti informacemi píšu i v mých knihách. Pokud mé knihy skutečně poctivě čtete, víte, že v nich toto téma rozebírám.
Proto se naučte s informacemi, které k vám přicházejí, správně pracovat, naučte se je správně třídit i vyhodnocovat a vše nepotřebné odsouvejte pravidelně pryč jako odpad a více si toho nevšímejte. Budete-li chtít, naučím vás s tím vším pracovat. Nevnucuji lidem své vlastní pravdy. Učím je naslouchat jejich vlastním hlubokým pravdám a vedu je k tomu, aby podle nich žili.
Mimochodem i tomu učím v knihách, které jsem napsala. Někdy ale lidem víc pomáhá, když se mnou hovoří nejprve ústně. Pak uchopí mnohem lépe i práci s knihami.
Pěkný večer všem.
Miroslava Holoubková
