Volba povolání

Hledáte pro sebe správné povolání? Nebo řešíte dilema, jak rozvíjet svou práci, abyste v ní dlouhodobě nebo dokonce celoživotně uspěli? V tomto příspěvku vám poskytnu několik rad.

1. Hledejte si vždy takovou práci, která vás bude hluboce naplňovat. Dokud na tuto otázku nebudete znát jasnou odpověď, nezačínejte nic budovat, dokud odpověď nenajdete. Nedodržíte-li tuto zásadu, můžete být v práci kterou přijmete nespokojení, a můžete v ní jen přežívat kvůli výplatě nebo kvůli pracovním jistotám. Přitom žádný pracovní poměr žádnou jistotou není. Mohli by o tom vyprávět mnozí lidé, kteří si to mysleli, nakonec ale výpověď z různých důvodů stejně dostali. Přesvědčila o tom mnohé i krize v době koronaviru v roce 2020. Ani povolání, kde sice práci máte, kde ale řešíte neustále jen samé problémy s kolegy, nadřízenými nebo zákazníky, nebo malé finanční ocenění žádnou výhrou není, protože takové situace vám též žádné naplnění nepřinesou.

Tím vás nechci nabádat k tomu, abyste z každé takové práce odcházeli. Sama jsem útěky před problémy nikdy neuznávala, a nikdy jsem před žádnými problémy ani neutíkala. Chci vás jen dovést k tomu, abyste se zamýšleli hluboce nad tím, co by vás naplňovalo, a odpověď o níž nebudete ani v nejmenším pochybovat jste skutečně nalezli.

Při hledání odpovědí ale nikdy neuvažujte tímto způsobem: Co mám dělat? Pro co se mám rozhodnout? Atd. Tímto způsobem dotazování správnou odpověď nikdy nedostanete. Vždy se ptejte takto: Co by mě bavilo dělat? Co by mě hluboce naplňovalo? Čím bych chtěl lidem i této společnosti nějak pomoci? V jakých aktivitách i oblastech vidím skutečný smysl?

Vaše odpovědi by navíc neměly být nikdy ovlivněny jakýmikoli strachy. Pokud se při odpovídání od všech strachů neoprostíte, správnou odpověď nenaleznete.


2. Až si ujasníte, co by vás bavilo dělat, položte si další otázky, protože svou vizi si budete muset víc upřesnit.
Na všechny otázky byste si měli odpovědět pravdivě a srozumitelně.

V jakých oblastech života bych se chtěl pohybovat?

Chci pracovat sám na sebe, nebo chci být někde zaměstnán?

Pokud bych pracoval sám na sebe, mám u sebe rozvinuté vlastnosti, které jsou k tomu třeba? Sebekázeň, vytrvalost, schopnost postavit se problémům čelem, schopnost říci si o peníze za kvalitně odvedenou práci atd.

Chci pracovat z domova, nebo mi víc vyhovuje práce mimo domov?

Pokud chci dojíždět, jak daleko chci dojíždět, aby mi to nevadilo?

Jaká pracovní doba by mi vyhovovala? Chci pracovat na směny, nebo chci pevnou pracovní domu od rána do určité hodiny, a odpoledne chci mít již klid?

Chci pracovat v menším kolektivu, nebo mi nevadí pracovat s více lidmi pohromadě?

A jsem vůbec člověk do kolektivu?

Chci novou práci dělat zatím při zaměstnání, abych měl nějakou jistotu peněz, a až se mi nová práce rozjede, původní zaměstnání opustím?

Nebo si natolik věřím, že chci začít dělat rovnou to co jsem si zvolil?

Budu ochoten se ve zvolené práci neustále vzdělávat?

Umím řešit přicházející problémy?

Nebo nad sebou potřebuji při každém i sebemenším problému dohled a vedení?

Mohu o sobě tvrdit, že jsem člověk pracovitý a že svou práci odvádím kvalitně?

Umím zacházet kvalitně s penězi a mám o nich dobrý přehled?

Dovedu si o peníze bez pocitů viny říci?

Jsem spíše vůdčí typ, nebo typ na podřízenou pozici?

Dovedu se ozvat? Dovedu si zjednat přirozený respekt vůči spolupracovníkům, nadřízeným i klientům?

Je na mě vždy spolehnutí?

Jednám vždy a za všech okolností poctivě?

Když nevidím výsledky hned, jsem trpělivý, nebo se vzdávám a hledám si jinou práci?

Atd.

Otázek je třeba si položit mnoho, protože pravdivé odpovědi vaši vizi ještě víc upřesní. Také vám ukáží, pokud něco nezvládáte, co budete muset ve svých postojích ještě posílit, aby vám to, co chcete dělat, skutečně fungovalo.

Dbejte také při volbě povolání na to, abyste nesklouzli k postoji: "hlavně abych hodně vydělával nebo něco znamenal".
Hodně lidí totiž myslí jen na vlastní zájmy a vůbec je nezajímá dobro celku. Proto se snažte zvolit si takové povolání, v němž budete mít vnitřní pocit, že jím lidem i společnosti skutečně něco kvalitního dáváte.

3. Při výběru povolání byste měli také vždy dobře zhodnotit i svou povahu, své klady, schopnosti, bloky i slabiny, protože když toto vše budete umět dobře určit, vyberete si vždy práci, která bude vaší povaze nejlépe vyhovovat. Klady byste pak měli rozvíjet a někde je uplatnit, a na blocích i slabinách byste měli pracovat, abyste se jich jednou provždy zbavili, protože když na jejich odstranění nebudete vědomě pracovat, začnou vás časem různě brzdit.


Rozumět byste měli mnoha zásadám, které v tomto článku nemohu rozebírat, protože informací je mnoho. Jednu z nich ale uvedu.

Mnozí mladí autoři, kteří dnes píší knihy o povolání, lákají lidi hlavně na to, jak vydělat velké peníze, protože vědí, že na to lidé slyší. Nedomýšlejí ale mnoho věcí, které mají na úspěch i pohodu člověka také vliv. Například:

4. Již v mládí byste měli myslet na důchod. Toto téma ale mladí i starší lidé přehlížejí, a když přijde důchod, všichni se pak diví, že žádný důchod nemají. Nebo je jejich důchod tak malý, že s ním nejde vyžít. Mnohokrát jsem se setkala se ženami i muži, kteří v životě nepracovali nebo si jen příležitostně přivydělávali, a někteří si nikdy neplatili ani sociální pojištění, díky němuž by měli nárok alespoň na nějaký důchod, a to všechno se těmto lidem ve stáří vymstilo.

Na důchod je třeba spořit si v průběhu života, aby měl člověk ve stáří nějaké finanční rezervy. To ale také mnoho lidí vůbec nedělá a ti, co nepracují, nemají ani z čeho si naspořit. Když byl v roce 2020 v naší zemi koronavirus a lidé museli zůstat doma a nemohli chodit do práce, průzkumy se zjistilo, že velké množství lidí má rezervy tak možná do další výplaty, a někteří ani to ne. Mnozí i veřejně přiznali, že si raději užívají a peníze nijak nešetří. A právě toto jsou lidé, kteří budou ve stáří plakat a stěžovat si, jak jsou na tom mizerně. Že si ale tento stav způsobili svým stylem života i svými postoji sami, to již často nevidí. Proto myslete již v mládí i na stáří a vymyslete, jak si udělat dostatečné rezervy. Někteří lidé argumentují tím, že se stáří nemusí vůbec dožít, tak proč by si měli tvořit nějaké rezervy. Já se naopak ptám: A co když se důchodového věku dožijí? Z čeho pak budou peníze čerpat? Někteří lidé si myslí, nebo dokonce očekávají, že se o ně postarají jejich děti nebo že je ani stát nenechá na holičkách. Já bych na toto nikdy nespoléhala. Navíc pokud mé knihy dobře znáte, víte, k čemu lidi neustále vedu: k soběstačnosti, a ne k závislostem na čemkoli nebo komkoli. Proto pokud se důchodového věku dožijete, je lepší být soběstačný i zajištěný, a jak s našetřenými penězi pak naložíte, bude záležet jen na vás. Můžete cestovat i studovat, můžete si užívat…, a ne čekat, co vám kdo dá.

Mnohokrát jsem pracovala i s lidmi, jimž se blížil důchodový věk, a těsně před důchodem úřady zjistily, že jim chybí odpracované roky na to, aby mohli důchod dostávat. Toto zjištění bylo šokující pro každého z nich, protože se již těšili, jak si v životě odpočinou, a najednou bylo vše jinak. Proto si v průběhu života odpracované roky dobře hlídejte a někam si různá potvrzení o zaměstnání ukládejte, abyste měli důkazy, až vám úřady budou důchod vypočítávat. Dělejte to včas, protože po třiceti nebo čtyřiceti letech se mnohé důkazy hůře dohledávají, a někdy je doslova nemožné je dohledat. I s tím jsem se při práci s lidmi setkala. Někdy se ukázalo, že chybu udělal úřad, který důchod vypočítával. Někdy ale byla chyba u žadatele, a to byl pak velký malér.

Další doporučení, které bych vám chtěla dát, je toto: Kdykoli jste někde zaměstnaní, vždy si prověřujte i to, zda za vás zaměstnavatel platí zdravotní i sociální pojištění. Pokud by za vás tyto platby, hlavně za sociální pojištění neplatil, i to by mohlo být důvodem, že jednou nárok na důchod mít nebudete.

Ani lidé, kteří pracují jen na různých brigádách, to nebudou mít při vypočítávání důchodu jednoduché. Nejen, že nemusí mít žádné potvrzení o tom, že různé práce vykonávali, ale nemusí být za ně placeno ani sociální pojištění, které je pro výpočet důchodu též důležité. A pokud si ho neplatili ani sami, budou mít též problém.

Proto si dejte tyto záležitosti včas do pořádku, než bude důchod těsně za dveřmi.

 

Na téma povolání jsem napsala knihu Volba a rozvoj povolání, která vás naučí mnoha zásadám, které je třeba dodržovat, chcete-li v oblasti povolání celoživotně uspět. Kniha není jen o volbě povolání. Poskytuje jasné návody, jak povolání budovat, ale také čeho byste se měli vyvarovat, nechcete-li zažívat jen samé problémy. Bohužel mnohé zásady, které v knize zmiňuji, často nedodržují ani manažeři mnoha firem, což je smutné vzhledem k tomu, jaké platy berou.
Kniha má 272 stran vel. A5.


V případě zájmu vám tuto knihu ráda pošlu. Seženete ji jen na mém webu.

 

Přeji Vám hodně štěstí.
Miroslava Holoubková


www.knihy-holoubkova.cz


zpět na články sdílet na facebooku

Mé knihy

Kliknutím na knihu se přesunete k bližším informacím včetně možnosti objednání.





Tel: 724 112 434     @: knihy-holoubkova@seznam.cz